Jeden můj známý se vrátil k víře svého dětství. Začal chodit i do chrámového sboru. O přestávce na zkoušce si šel před kostel zakouřit, a potkal tam přítele, který se ho udiveně zeptal:
"Ty chodíš do kostela?"
"Chodím."
"A co ti to, prosím tě, dává?"
"Víš, co mi to dává? Pokoj duše."
Sám byl udiven slovy, která tak spontánně vyslovil ...
Z knihy Mons. Jiřího Mikuláška Stříbrné vteřiny.
Další texty:
Dne narození
