Biskupství brněnské

Pohádka na prázdniny – „Růžence“

Byly jednou dva klokočové růžence. Jeden byl normální – na 5 desátků, druhý byl také normální, ale jen na jeden desátek. To se ví, že se ten delší vytahoval, považoval se za lepší a zbožnější a o kratším kolegovi se vyjadřoval nečekaně hrubými slovy. Marně se jednodesátkový růženec bránil, že i na něm je možné modlit se neomezené množství desátků. Marně trval na tom, že větší množství kuliček není zárukou většího soustředění při modlitbě. Marně vysvětloval, že svou existencí nikterak nepopírá dlouholetou tradici pětidesátkových růženců. Ani skutečnost, že při rodinné modlitbě byly oba růžence používány současně, nic nezměnila. Delší růženec byl skálopevně přesvědčen, že jenom on je ten pravý a správný a spásonosný. A hýbat se skálou nelze. Buď ji necháme tam, kde je, nebo ji rozbijeme a pak přestěhujeme, jenže to už pak není skála, ale hromada štěrku.

Ani zavedení čtvrtého okruhu tajemství „Růžence světla“ nevneslo světlo do trvalého sporu pětidesátkového sporu s jednodesátkovým. Kratší říkal: „Vidíš, ani počet růžencových tajemství není neměnný a definitivní,“ ale delší hned trumfoval: „Ano, jenže těch tajemství neubylo a nikdy neubude!“ Čím víc kratší růženec hájil svou čest a zbožnost, tím víc byl urážen a ponižován. A když mlčel, bral to ten delší jako uznání své pravdy a jako vítězství a mluvil ještě povýšenějšími a hrubšími slovy. Ještě že to lidé neslyšeli, to by asi raději počítaly „zdrávasy“ na prstech nebo by se přestaly modlit úplně.

Jednou se majitelé růženců vydali na pouť. A aby to byla skutečně pouť, šli posledních dvanáct kilometrů pěšky. Na krásné louce uprostřed lesa se zastavili, aby si odpočinuli. Někoho napadlo, že by se mohli pomodlit růženec a takový návrh samozřejmě nebylo možné odmítnout. Jenže děti se začaly hádat. Když jedno chtělo ten delší, druhé ho chtělo taky. Když si tedy první chtělo vzít ten kratší, změnilo názor i to druhé. Marně rodičové vysvětlovali, že na délce růžence nezáleží, zbytečně vyhrožovali, že dětem na poutním místě nic nekoupí. Děti se růžence přetahovaly tak dlouho, až je oba přetrhly.

Kuličky se rozletěly po trávě. Děti překvapením ztuhly. Uvědomovaly si, co provedly, a čekaly, jaký rozsudek nad nimi bude vynesen. Na mamince bylo vidět, že je z chování svých ratolestí smutná, na tatínkovi, že se zlobí, ale žádný z nich nic neřekl. Děti chvíli čekaly, co se z toho vyvrbí, a když mlčení nikdo nepřerušil, dalo se nejdříve jedno a hned po něm i druhé do hledání růžencových kuliček. Ve vysoké trávě to nebylo jednoduché. Děti byly hledáním natolik zaujaté, že ani nepostřehly, jak se maminka usmála na tatínka, tatínek jí to oplatil a pak se oba usmáli na děti.

Od té události měli doma růžence čtyři. Nekoupili si je na pouti, ale vyrobili je z nalezených kuliček. Těch bylo přesně 44. Každý měl svůj jednodesátkový růženec. Děti se nehádaly, žádný z růženců se nevyvyšoval nad ostatní, nikdo nepoznal, které kuličky pocházejí z delšího růžence a které z kratšího. A tento pokoj se rozlil do všech zákoutí rodinného života, protože nové růžence nejenom zvaly k modlitbě a pomáhaly při ní, ale zároveň všem připomínaly něco velice důležitého.

P. Václav Trmač

Další texty:

Jan Šlachta: Můžeš
Pohádka na prázdniny – „Jak na to“
Pohádka na prázdniny – „Růžence“
Pohádka na Vánoce – „František“
Měsíc
Růžence
Bílá knížka
Bruno Ferrero: Modlitba štěstí
Nekrásnější den podle Matky Terezy
Do nového roku s Malým princem
Andělská cesta k nesmrtelnosti
Povzbuzení pro rozvedené
Pečuj o své srdce! - zpovědní zrcadlo papeže Františka
Nebojme se plout bez motoru
Čtvrthodinka před Nejsvětější Svátostí
Klec
Most
Duchovní rady jezuity P. Felice Capellia
O čase a smyslu
Amnestie 2013
Novéna odevzdání
Zázrak v Lassingu
Zamilovaný Bůh
Když chodí svatý Mikuláš...
„Toužím po Tobě!“
Svatí Cyril a Metoděj oslovovali nejen rozum, ale i srdce
Dopis Jidášovi
Růst ve svobodě
Tipy pro lepší život v roce 2011
O andělovi bez křídel
Vánoční velepíseň lásky pro hospodyně, (srv. 1 Kor. 13, 1 - 8)
Chci milosrdenství
Prázdné ruce
Vánoční přání 2008
Personální práce
Náprava zla
Mentalita
Malé zamyšlení o Brně
Vy jste sůl země a světlo světa
Nanebevstoupení Páně
Velikonoční přání
Groteska
Vánoční přání 2007
Advent je dobou usilovného hledání cesty
O Písmu
Putování do Cách
Tatínkovské vyznamenání
Jak poznat Boží vůli
Postní zamyšlení
Víra je budoucnost
Dům Boží rodiny
Vánoční přání 2006
Jsem, praví Bůh, Mistr tří ctností
Předávání víry v rodině
O povolání
Balíček
Každý z nás je Boží nástroj
Hesla pro život
Jít jinou cestou
Přání na cestu adventem
Rybičky
Věrnost slibu
Chvíle modlitby
Největší radost
Panenka
Život je ...
Aby to nebyl hřích
Z novoměstského zpravodaje Kunhuta
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - IV.
Čekáme děťátko
Koho má nejvíc rád?
Následovat Ježíše
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - III.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - II.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - I.
Této knihy si važ
Modlitba Svatého Otce Jana Pavla II. za rodinu
Modlitba k Duchu Svatému
Vytesané do kamene
Bůh se o mě postaral
Modlitba z kuchyně
Slova na cestě adventem
Nejen o mokré podlaze
Nad listem Svatého Otce rodinám
Sejdeme se v nebi
Pokoj duše
Umění čekat
Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího
Křesťan v postní době
Skutky milosrdenství
Život po porodu
Vánoční pozdrav
Nikdy tě neopustím
Buď vůle tvá
Corcovado
Pokoj Vám!
Úvahy nad listem Svatého otce Jana Pavla II. rodinám
Červená Karkulka
Mt 10,8 v širších souvislostech (a sportovníma očima)
Rozumný a svatý půst
Dopis pro tebe
Vánoce
Pastýř
Ježíš Kristus je král
Vinař
Jsem
Kde se vzalo to dobro?
To nevím
Klukovina
Ve vlaku
Ježíšovo zmrtvýchvstání
Očekávání II.
Postní doba
Slovo lidské a slovo Boží
Vánoční pohádka
Očekávání
Advent
Modlitba
Jablíčka
Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality