Biskupství brněnské

Bůh moudře řídí budování svého města

Ilustrace
23.6.2017

Ke slavnosti Nejsvětějšího srdce Ježíšova přinášíme zamyšlení brněnského pomocného biskupa Mons. Pavla Konzbula.

„V roce 410 po Kristu se stalo nemyslitelné, padl Řím. Významný náboženský představitel tehdejší doby Ambrosius se ptal: „Může-li padnout Řím, co obstojí?“ Zhruba ve stejné době píše sv. Augustin svoji knihu O obci Boží. Mluví v ní o dvou městech, jednom lidském a druhém Božím. Hlavní myšlenku lze shrnout takto: Bůh moudře řídí budování svého města.

My máme často problém s tím, že Bůh nechce naplňovat náš program, jako by nechtěl podpořit naše projekty a budovat náš svět. Přistupujeme k němu se skrytou vypočítavostí a obavou, tak jako někteří lidé k tělesně postiženým. Rabi Eisig Charif dostal jednou otázku: Proč bohatí lidé vždycky raději podporují tělesně postiženého ubožáka než učence? „K tomu mají velice dobrý důvod!“ odpověděl rabín. „Každý boháč se musí obávat, že jej někdy může postihnout neštěstí a bude z něj také mrzák; ale je si jistý, že učenec se z něj nikdy nestane.

Naše modlitby mají často tři chybná hesla:

Změň to! – Pokud nám něco v životě působí bolest, chceme aby to Bůh odstranil.

Použij to! – Chceme, aby nám Bůh ukázal zásady, které když splníme, tak dosáhneme svého.

Uspokoj mě! – Bože udělej vše, co je potřeba, abych byl spokojen sám se sebou a s tebou.

Na těchto modlitbách není nic špatného, až na to, že nevyjadřují skutečnou touhu našeho srdce. Jsou to takové řezané květiny, mají před sebou jen krátkou budoucnost a je jasné, že za týden uschnou a my je nahradíme jinými, podobnými. Abychom našli klíč k opravdové modlitbě, zamysleme se nad tím, co nejvíce zasahuje naše srdce? Jsou to dvě skutečnosti - krása a bolest.

Slavíme Nejsvětější Srdce Ježíšovo, které je plné krásy a bolesti, srdce samotného Boha. Boží láska je to, co máme kontemplovat. To, co nás má překvapit, zaskočit, obrátit. Bůh nás nemiluje, protože jsme dobří, protože jsme splnili nějaká kritéria a něčeho dosáhli. Jeho láska je láska milosrdná, to znamená nezasloužená. Sv. Terezie od Dítěte Ježíše říká: „Abychom pochopili, jaká je Boží láska k nám, pak se musíme podívat na lásku maminky k malému dítěti, k nemluvněti. Ona mu všechno dává, a to dítě si to vůbec ničím, naprosto ničím nemůže zasloužit“. A v tomto duchu by se měly nést i naše modlitby.
 

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi

Stálá zpovědní služba v Brně

Duchovní služba v nemocnicích

Puls

Výroční zprávy

Jak dále? (po majetkovém narovnání)

Odběr RSS - Aktuality