Při příležitosti 64. výročí Deklarace lidských práv pořádá Město Řím dne 10. prosince 2012 setkání, které připomene osobnost brněnského rodáka, dominikánského kněze P. Tomáše Týna.
Tomáš Týn se narodil 3. května 1950 v Brně manželům MUDr. Zdeňkovi Týnovi a MUDr. Ludmile Týnové, rozené Konupčíkové, jako první ze tří dětí. Po sovětské invazi do Československa roku 1968 rodina Týnova emigrovala do tehdejšího západního Německa, kde také Tomáš vstoupil do dominikánského řádu. Svoje studia však dokončil v italské Boloni, kde také jako člen České dominikánské provincie složil dne 7. října 1973 slavné řeholní sliby. Studia zakončil doktorátem teologie v Římě, kde ho papež Pavel VI. 29. června 1975 vysvětil na kněze. Ten samý den otec Tomáš nabídl soukromým slibem svůj život Bohu jako smírnou oběť za svobodu pronásledované Církev ve své vlasti. Další léta pak strávil v Boloni jako kazatel, zpovědník, duchovní vůdce, ale také jako profesor teologie a filosofie na dominikánské fakultě, kde byl r. 1980 zvolen viceregentem. Jeho akademická činnost se vyznačovala jak velkou šíří zájmů (metafyzika, etika, teologie milosti a ospravedlnění, teologie M. Luthera), tak velkou znalostí a důrazem na učení sv. Tomáše Akvinksého, kterého nejen dobře znal, ale dovedl i kriticky podat a obhájit. Jako apoštol se obracel na překvapivě široké publikum od skautů přes dominikánské terciáře až po lidi zcela nevěřící nebo velmi vzdálené Církvi. Láska k řeholnímu životu žitému podle klášterních pravidel mu vydržela po celý život. Velmi se také zasazoval za ochranu nenarozeného života, mariánskou úctu v duchu sv. Ludvíka Grignona z Montfortu a o latinskou liturgii sv. Pia V., kterou sloužil každý týden pro veřejnost.
V říjnu roku 1989 byl náhle zasažen prudkými bolestmi a lékaři mu diagnostikovali zhoubný nádor s metastázemi v břišní dutině. Jeho rodiče ho nechali převézt do Německa, kde mu jako lékaři chtěli poskytnout co nejkvalifikovanější pomoc. Postupující metastáze však působily otci Tomáši jen větší bolesti. Až do posledních dnů pracoval na svém největším a později vydaném díle, díle Metafisica della sostanza, čítajícím bezmála tisíc stran. Ráno 1. ledna 1990 byl převezen do nemocnice v Heidelbergu, kde své nemoci podlehl. Pohřben byl 5. ledna na hřbitově v Neckargemündu. Jeho hrob zdobí prostý, ale výmluvný nápis v latině: Introibo ad altare Dei (Vystoupím k oltáři Hospodinovu), slova 43. žalmu. Brzy po jeho smrti začali jeho hrob i dům, kde dožil, navštěvovat poutníci, zvláště z Itálie a z České republiky, kteří se k němu obracejí o pomoc v soukromých modlitbách. Četné žádosti věřících pak v roce 2003 přiměly provinciála České dominikánské provincie, že podal oficiální žádost o přešetření jeho života a ctností prostřednictvím generálního postulátora dominikánského řádu u římské Kongregace pro záležitosti svatých.
V sobotu 25. 2. 2006 byl v Boloni zahájen proces Týnova blahořečení. Kromě mnoha jiných Tomášových ctitelů se účastnila Týnova rodina žijící dnes v Německu.
