Biskupství brněnské

Noc kostelů v kostele sv. Tomáše v Brně připomene výročí 600 let od úmrtí markraběte Jošta Lucemburského

Ilustrace
27.5.2011
foto Program Noci kostelů připomene lednové výročí 600 let od úmrtí markraběte Jošta Lucemburského. Po celou dobu Noci kostelů bude v brněnském kostele sv. Tomáše v bývalé Mariánské kapli ke zhlédnutí expozice o životě zakladatele kostela a audiovizuální pásmo o průzkumu jeho hrobky a tělesných ostatků.

Jošt Lucemburský, markrabě moravský a braniborský, zvolený král římský, prvorozený syn markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., byl pohřben 20. 2. 1411 v brněnském kostele sv. Tomáše, určeném už Janem Jindřichem jako místo posledního odpočinku moravských Lucemburků. Po jeho smrti se titul markraběte moravského definitivně spojil s titulem českého krále a nikdy už nebyl samostatně udělen.

V lednu 1999 byla hrobka otevřena. Joštovy ostatky byly vyzvednuty a podrobeny důkladnému antropologickému i biologickému výzkumu. Expertízy potvrdily jeho totožnost a představily nám Jošta jako osobnost vybavenou i mimořádnými fyzickými dispozicemi. Už samotnou výškou přes 180 cm musel ve své době vzbuzovat respekt. Ve čtvrtek 18. března 1999 byl Jošt pietně znovu uložen na místo svého posledního odpočinku pod dlažbou kostela sv. Tomáše.

Jošt byl člověkem evropského formátu i rozhledu a do vývoje Moravy se Lucemburkové zapsali nesmazatelně. Na průčelí Místodržitelského paláce na Moravském náměstí najdeme idealizované sochařské podobizny Jana Soběslava a Jošta Moravského, vytvořené ve 40. letech 18. století Janem Leonardem Weberem. Joštovo jméno nese jedna z hlavních ulic v centru Brna. Jošt obnovil brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince, včetně omezené emise dukátu.

Doba plná nepokojů a krvavých střetů přinesla Moravě paradoxně rozšíření vzdělanosti nejen v prostředí církevním, ale i laickém. Upevňovalo se postavení měst, vznikaly funkční správní struktury země. Joštův špilberský markraběcí dvůr čítal 50-100 osob. V samotném Brně důvtipně volenými berněmi pomáhal markrabě zlepšit vzhled města (dláždění), zval k sobě slavného stavitele Petra Parléře z Gmündu. Brno dodnes žije na základech, položených moravskými Lucemburky (urbanistická dispozice města, chrámy Petrov a Jakubský, areály klášterů u sv. Tomáše a v Kr. Poli, přestavba hradů Špilberk a Veveří, Právní kniha písaře Jana). Jošt sám byl náruživým čtenářem, i když prý knihy raději půjčoval než kupoval. Jeho oblíbencem byl historik Josephus Flavius. Jeho nesporné politické schopnosti vedly 1. října 1410 k jeho volbě za římského krále (o 1 hlas zvítězil nad kandidátem protistrany Zikmundem). Krátce před korunovací, 18. ledna 1411, však na Špilberku zemřel.

Zdroj: http://www.jostmoravsky.cz/, Štěpán V.(2002), Moravský markrabě Jošt, Matice moravská v Brně.
Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality