Program:
Další nabídka během dne: celodenní výstav NSO v katedrální kapli Zvěstování P.Marii, po celou dobu programu jsou v areálu Petrova zdarma prohlídky katedrály, Diecézního muzea, krypty, vyhlídky z věží, ap.
Nabídka občerstvení.
Kdo byl svatý Petr?
Svatý Petr se narodil v Betsaidě jako syn rybáře a jeho rodné jméno bylo Šimon. Základní vzdělání získal v otcovském domě a synagogální škole. Oženil se a usadil se v Kafarnaum, vesnici u Genezaretského jezera, a se svým bratrem Ondřejem se živili rybářstvím. Když jednou se svým bratrem Ondřejem vrhal síť do vody, šel okolo Ježíš a oba vyzval, aby ho následovali. Bratři uposlechli a Šimon se od té chvíle stal Kristovým učedníkem.
Byl svědkem mnoha jeho činů. Právě jeho Ježíš vyvolil, aby se stal prvním z dvanácti apoštolů, které vybral mezi svými učedníky, aby hlásali evangelium. Tehdy mu také dal jméno Petr: „Ty jsi Petr, to znamená skála a na této skále postavím svou církev a brány pekla ji nepřemohou.“.
Postava Petra má v sobě i cosi obecně lidského a nadčasového. Přestože byl prvním z vyvolených a Ježíš ho přímo jmenoval jako hlavu budoucí církve a přestože byl podle evangelií svědkem mnoha zázraků, neubránil se pochybnostem. Na Kristovu výzvu kráčel Petr po vlnách a málem utonul, protože zapochyboval. Když vojáci Krista zatkli, třikrát ze strachu prohlásil, že ho nezná, přesně tak, jak mu sám Kristus předpověděl („Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš“).
Když se po seslání Ducha Svatého apoštolové rozešli do světa, zůstal Petr nějaký čas v Jeruzalémě. Byla mu dána moc uzdravovat nemocné. Prvním uzdraveným byl muž od narození chromý, který na chrámových schodech prosil o almužnu. Petr jej vzal za ruku a přikázal mu: „Vstaň a choď!“ V té chvíli byl muž zdráv, vešel do chrámu, děkoval Bohu.
Po Kristově smrti a zmrtvýchvstání se skutečně ujal řízení tehdy ještě malé skupiny věřících. Když judský král Herodes Agrippa viděl, jak v celé zemi roste počet Kristových stoupenců, začal je krutě pronásledovat. Také Petr byl uvězněn a odsouzen ho k smrti. Petrovi se však podařilo z vězení uniknout. Podle Písma se v noci před popravou v žaláři zjevil anděl, rozlomil Petrovy okovy a vyvedl ho na svobodu. Petr potom navštívil křesťanské komunity v Asii a posléze přišel do Říma.
Svatý Petr velmi úzce spolupracoval s apoštolem Pavlem. Židé neměli v Římě snadné postavení i když Římané byli v otázkách náboženství velmi tolerantní. Považovali však všechny cizince a jinověrce za poněkud nedůvěryhodné. Pavel byl římským občanem a kázal proto Římanům a příslušníkům jiných národů, Petr jako Žid zase Židům.
1. června roku 64 vypukl v Římě velký požár. Trval téměř týden a zničil deset ze čtrnácti městských obvodů. Jak už je v takových případech obvyklé hledal se viník a císař Nero jej nalezl v křesťanech. Bylo zahájeno široké pronásledování křesťanů. Mnoho jich bylo ukřižováno na břehu Tibery v Circus Gai et Neronis.
Věřící prosili Petra, aby se uchýlil do bezpečí. Vydal se na cestu, aby unikl pronásledování. Sotva však vyšel z brány, spatřil proti sobě kráčet Krista. Zeptal se ho: „Quo vadis, Domine?“ (Pane, kam kráčíš?) Ježíš mu odpověděl, že jde do města, aby byl ukřižován podruhé. Petr se zastyděl, vrátil se, byl zajat a odsouzen k smrti ukřižováním. Protože se však nepovažoval za hodna zemřít stejným způsobem jako jeho Pán, požádal, aby ho ukřižovali hlavou dolů.
Jeho následovníci ho v noci sňali z kříže a pochovali u zdi na Via Cornelia. O 30 let později tam Anaklét dal postavit malou kapli.
Petrovi Ježíš svěřil svou církev jako prvnímu z papežů.
Kdo byl svatý Pavel?
Původně se jmenoval Šavel a byl synem zámožného Žida z města Tarsu. V rodném městě získal vzdělání, a poté odešel do Jeruzaléma, aby se seznámil se Zákonem svých předků. Patřil ke straně farizejů a horlivě pronásledoval křesťany, považované za rouhače. Když velerada odsoudila k smrti jáhna Štěpána, hlídal Šavel pláště, které si svlékli ti, co odsouzence kamenovali. Zakrátko se stal jedním z nejvýznamnějších pronásledovatelů Kristových učedníků, a když se rozprchli z Jeruzaléma do cizích měst, vyžádal si povolení, aby po nich směl pátrat i tam.
Vypravil se z Jeruzaléma do Damašku, aby pronásledoval tamější křesťany. Když se blížil k městu, oslnila jej náhlá záře z nebes. Padl na zem a uslyšel hlas: "Šavle, Šavle, proč mne pronásleduješ?" Zeptal se polekaně: "Kdo jsi, Pane?" a uslyšel odpověď: "Já jsem Ježíš, kterého pronásleduješ. Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat."
Šavel vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Jeho průvodci ho museli do Damašku dovést. Teprve třetího dne k němu přišel Kristův učedník Ananiáš, vložil na něho ruce a řekl mu, že ho za ním posílá Ježíš. Šavel opět prohlédl a rozhodl se přijmout křest.
Od té chvíle se Šavel stal stejně horlivým hlasatelem víry Kristovy jako byl předtím jejím pronásledovatelem. Chtěl se připojit k apoštolům, ti však se ho obávali a nedůvěřovali mu. Pomohl mu Barnabáš. Uvedl ho k ostatním a přesvědčil je, že Šavel byl skutečně obrácen na víru a vyvolen, aby hlásal slovo Boží. Šavel pak přijal jméno Pavel. Kázal v mnoha zemích a obrátil na víru bezpočet lidí. Když později vypuklo v Palestině povstání proti Římanům, vyostřilo se i pronásledování křesťanů, kteří byli považováni za židovskou sektu. Pavel byl spolu s apoštolem Petrem jat, uvězněn v Římě a nakonec sťat.
Pár slov o katedrále sv. Petra a Pavla
Podle nejnovějších poznatků sahají počátky chrámu na Petrově do 70. let 12. století. V období gotiky prošel kostel několika přestavbami. Při jedné z nich, kolem roku 1500, bylo původní zasvěcení svatému Petrovi rozšířeno na zasvěcení sv. Petrovi a Pavlovi. Během třicetileté války kostel vyhořel a jeho obnova proběhla ve dvou barokních fázích v letech 1651-52 a 1743-46. Roku 1296 byla u kostela zřízena kolegiátní kapitula a když papež Pius VI. bulou z roku 1777 potvrdil zřízení Biskupství brněnského, byl kostel sv. Petra a Pavla povýšen na katedrálu.
Po archeologickém průzkumu, který probíhal v katedrále na počátku 90. let minulého století, je pro veřejnost zpřístupněna románsko-gotická krypta.
V roce 2005 byla v chrámu na Petrově otevřena trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály, v níž mohou návštěvníci shlédnout bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další předměty.
Klenotnice katedrály se tak vedle románské krypty a výhledu z jižní (směrem na město Brno) a severní (vyhlídka směrem k Pálavě) katedrální věže stala další nabídkou pro turisty a návštěvníky Petrova.
Vedle kaple Zvěstování Páně se vzácným renesančním oltářem loni byla v severním vchodu katedrály zpřístupněna nová adorační kaple Těla Kristova, jejíž oltář i interiér navrhl a realizoval Otmar Oliva.
Od Jubilejního roku 2000 je každý čtvrtek v katedrále sv. Petra a Pavla sloužena poutní bohoslužba. V 16.30 hodin jí předchází výstav Nejsvětější svátosti s možností soukromé adorace, v 17.00 hodin pokračuje společná adorace se svátostným požehnáním, v 17.25 hodin následuje modlitba na úmysly Svatého otce a v 17.30 hodin poutní mše svatá. Účast na společné adoraci a následné bohoslužbě je obdařena milostí plnomocných odpustků za splnění dalších obvyklých podmínek.
Klenotnice katedrály, krypta i vyhlídka z věží katedrály jsou pro návštěvníky otevřeny od pondělí do soboty od 11.00. do 18.00 hodin, v neděli od 11.45. do 18.00 hodin (změna otevírací doby vyhrazena). Další informace: Římskokatolická farnost u kostela sv. Petra a Pavla, Petrov 9, 602 00 Brno, tel. 543 235 031.
Foto: Michaela Dvořáková
