Biskupství brněnské

Život je ...

Nedávno mne zaujal nápis, který nechala Matka Tereza napsat na hospic pro nemocné AIDS v New Yorku:

Život je krásný, obdivuj ho!
Život je dobrý, vychutnávej ho!
Život je sen, uskutečni ho!
Život je pozvání, přijmi je!
Život je povinnost, vyplň ji!
Život je hra, hraj ji!
Život je vzácný, zacházej s ním pečlivě!
Život je bohatství, opatruj je!
Život je hádanka, vyřeš ji!
Život je píseň, zpívej ji!
Život je boj, pusť se do něj!
Život je dobrodružství, odvaž se ho!
Život je štěstí, uchovej si je!
Život je drahocenný, neznič si jej!
Život je život vybojuj si ho!

ŽIVOT JE SEN, USKUTEČNI HO
Kdo z nás nesnil na prahu života, že vykobá něco velkého? Zdálo se nám možná, že můžeme být vším. Ale život nám to zkorigoval. Nemusí to však znamenat neúspěch, pokud můžeme doufat, že jsme z těch mnoha možností objevili záměr, jaký má s námi Bůh. Proto bychom touhu po něčem velkém neměli ztratit. Pěkně o tom píše Jan Čep:
"Dětství je pro mnoho, ba snad pro většinu lidí, něčím víc, než pouhým začátkem fysického života, ba mnohem víc, než začátkem osobního vědomí, souvislé paměti. Je to místo v čase - a zároveň často určité místo na zemi, které nosím ustavičně s sebou, které je jaksi jádrem a zdrojem mé bytosti. Vím, že bylo přítomno ve všech okamžicích mého života, že jsem v jistém smyslu ustavičně oním chlapcem, který se díval na oblohu skrze větve rodné zahrady, chodil po pěšinách mezi vysokým obilím v květu, slyšel zvonit poledne a klekání z věže farního kostela, kterému se vzdouvalo srdce radostí bez příčiny, ale také se občas svíralo pocity opačnými, o kterých tenkrát ještě nevěděl, že se jim říká úzkost...
Setkáváme se s chlapcem, kterým jsme byli kdysi, v ústředním místě a v každém okamžiku svého vědomí, srovnáváme s ním své naděje a své porážky.
Byl by se chtěl stát tím, čím jsme se stali - nebo jsme ho v něčem zklamali?
Můžeme se mu podívat přímo do očí? Budeme s ním jednou moci vejít "do domu otcovského", jehož náš pozemský domov byl jenom slibem a obrazem?"

ŽIVOT JE POVINNOST, VYPLŇ JI!
Lidské společenství se udržuje na zemi účastí na společném dobru, které vytvářely nespočetné generace před námi. S vděčností myslíme na jejich námahy, oběti a odříkání, na jejich věrnost v lásce, obdivujeme duchovní a kulturní bohatství, které nám zanechaly.
Jak se zachováme my?
Neochudíme příští generace o to, co jsme nedokázali přijmout a zachovat, udržet živé? Je povinností lásky přispět k tomuto společnému dobru.
Jeden člověk viděl starého muže sázet strom. "To jsi tak pošetilý, že si myslíš, že ještě dočkáš plody?" smál se mu. Starý muž odpověděl: "Když jsem přišel na svět, pil jsem vodu ze studny, kterou jsem nevykopal, jedl jsem ovoce ze stromu, který jsem nesázel. Užívám něčeho, na čem jsem nepracoval. Nechci být dlužníkem těch, kdo přijdou po mě. My lidé můžeme přežívat jen tak, že si přes hranice času podáváme ruce.

ŽIVOT JE HRA, HREJ JI!
Je to hra lásky. Přijmi svou roli, kterou ti určil Velký režisér a snaž se ji zahrát tak, jak postupně objevuješ, že ji Bůh pro tebe napsal. Ne jako otrok podrobený slepému osudu, ale s vědomím, že Bůh ti ponechal prostor lidské svobody, abys mohl svou roli zahrát s vynalézavostí lásky a jedinečností své osoby. Pro Boha není žádný člověk bezvýznamnou loutkou na jevišti světa, ale jedinečnou bytostí, které svěřil určité poslání, odpovídající záměrům jeho lásky s ostatními lidmi. Život tedy není divadlo jednoho herce. Je to velkolepé divadlo, v němž jsou propojeny příběhy mnoha lidí. Říkává se, že nejsou malé a velké role, ale jen malí a velcí herci. Ve hře života to určitě platí.

ŽIVOT JE VZÁCNÝ, ZACHÁZEJ S NÍM PEČLIVĚ
Život je vzácný, protože ho žijeme jen jednou. Kdo se ukolébává ničím neopodstatněnou nadějí na reinkarnaci, odsouvá jen naléhavost žít svůj život kvalitně někam do neurčité budoucnosti. Odklad je nebezpečný, protože čas se kvůli našemu váhání nezastaví.
A život se nedá ani vrátit nazpět jako magnetofonový pásek a pustit znovu.

ŽIVOT JE BOHATSTVÍ, OPATRUJ JE!
Vyjdeme-li z biblických osmdesáti let, představuje náš život 29.220 dnů, 701.280 hodin, 42 milionů 76 tisíc 800 minut a 2 miliardy 524 milionů 608 tisíc vteřin - přibližně tolik je úderů lidského srdce.
Čím je tento náš čas vyplněn? Autor 90. žalmu prosí: " Nauč nás, Hospodine, počítat naše dny, abychom dospěli k moudrosti srdce." Počítat dny znamená přijímat každý den z ruky Boží jako dar a jako šanci, aby ve všem časném a pomíjejícím, co děláme, dozrávalo něco věčného. Je pošetilostí převádět čas svého života na peníze, požitky nebo slávu. Moudrý je ten, kdo proměňuje čas v lásku, která hledá dobro pro druhé. Pravá moudrost ví se svatou Terezií z Avilly, že:" Život trvá jen čtvrt hodiny, po něm následuje věčnost - věčnost v té lásce, která se zrodila zde na zemi."

ŽIVOT JE HÁDANKA, VYŘEŠ JI!
Jan Čep v povídce Zápisník Jiljího Klena píše: "Představte si, že žijete v oné pohádce, kde je v určitou hodinu vše připraveno na stůl, ustlána postel, dvířka do zahrady otevřená, ale nikdy není vidět toho, kdo je tam pánem. Věřte, že celý náš život je tímto tajemným očekáváním a že to, čemu říkáme smrt je otevřením oněch skrytých dveří, kterými se na nás vyhrne příval světla.
Představte si konec hry na slepou bábu - najednou nám spadne šátek z očí a my řekneme: Ach, takhle to tedy bylo! A já jsem běžel docela opačným směrem!"

ŽIVOT JE PÍSEŇ, ZAZPÍVEJ JI!
Vstoupíme-li do koncertní síně, slyšíme nejprve zvuky neladné a nelibé, neboť hudebníci teprve ladí své nástroje a přehrávají každý svůj part - každý po svém a každý pro sebe. Ale nemrzíme se nad tím, neboť víme, že to vše přestane, jakmile dirigent zvedne taktovku. Tak by i křesťan měl chápat nelad a nesklad světa a života: ladění, příprava, chvilka.
Dominik Pecka

ŽIVOT JE BOJ, PUSŤ SE DO NĚJ!
Pane, nenalezne-li mne smrt jako vítěze, ať mne najde aspoň jako bojujícího!
(Sv. Augustin)

ŽIVOT JE DOBRODRUŽSTVÍ, ODVAŽ SE HO!
Papež úsměvu Jan Pavel I. Řekl při jedné promluvě: V mládí jsem se vždycky nechal unášet dobrodružnými cestami, jak je popisoval Jules Verne. Ale cesty lásky k Bohu jsou mnohem dobrodružnější.

ŽIVOT JE ŠTĚSTÍ, UCHOVEJ SI JE!
Nedá se žít jenom z ledniček, politiky, účtování a křížovek.
(Antoine de Saint-Exupéry).

ŽIVOT JE DRAHOCENNÝ, NEZNIČ SI JEJ!
Je nebezpečné brát jakoukoliv část svého života jako něco prozatímního, co se jakž-takž přebude nebo přeskočí. Čas, který necháváme přes sebe plynout, aniž s ním spolupracujeme, v nás nechává lysá místa,
která se už nikdy nepokryjí vegetací. (Jan Čep)

ŽIVOT JE ŽIVOT, VYBOJUJ SI HO!
Život není to, co chceme, ale to, co máme!

Z knihy Mons. Jiřího Mikuláška: Přichází král.

Další texty:

Nekrásnější den podle Matky Terezy
Do nového roku s Malým princem
Andělská cesta k nesmrtelnosti
Povzbuzení pro rozvedené
Pečuj o své srdce! - zpovědní zrcadlo papeže Františka
Nebojme se plout bez motoru
Čtvrthodinka před Nejsvětější Svátostí
Klec
Most
Duchovní rady jezuity P. Felice Capellia
O čase a smyslu
Amnestie 2013
Novéna odevzdání
Zázrak v Lassingu
Zamilovaný Bůh
Když chodí svatý Mikuláš...
„Toužím po Tobě!“
Svatí Cyril a Metoděj oslovovali nejen rozum, ale i srdce
Dopis Jidášovi
Růst ve svobodě
Tipy pro lepší život v roce 2011
O andělovi bez křídel
Vánoční velepíseň lásky pro hospodyně, (srv. 1 Kor. 13, 1 - 8)
Chci milosrdenství
Prázdné ruce
Vánoční přání 2008
Personální práce
Náprava zla
Mentalita
Malé zamyšlení o Brně
Vy jste sůl země a světlo světa
Nanebevstoupení Páně
Velikonoční přání
Groteska
Vánoční přání 2007
Advent je dobou usilovného hledání cesty
O Písmu
Putování do Cách
Tatínkovské vyznamenání
Jak poznat Boží vůli
Postní zamyšlení
Víra je budoucnost
Dům Boží rodiny
Vánoční přání 2006
Jsem, praví Bůh, Mistr tří ctností
Předávání víry v rodině
O povolání
Balíček
Každý z nás je Boží nástroj
Hesla pro život
Jít jinou cestou
Přání na cestu adventem
Rybičky
Věrnost slibu
Chvíle modlitby
Největší radost
Panenka
Život je ...
Aby to nebyl hřích
Z novoměstského zpravodaje Kunhuta
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - IV.
Čekáme děťátko
Koho má nejvíc rád?
Následovat Ježíše
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - III.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - II.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - I.
Této knihy si važ
Modlitba Svatého Otce Jana Pavla II. za rodinu
Modlitba k Duchu Svatému
Vytesané do kamene
Bůh se o mě postaral
Modlitba z kuchyně
Slova na cestě adventem
Nejen o mokré podlaze
Nad listem Svatého Otce rodinám
Sejdeme se v nebi
Pokoj duše
Umění čekat
Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího
Křesťan v postní době
Skutky milosrdenství
Život po porodu
Vánoční pozdrav
Nikdy tě neopustím
Buď vůle tvá
Corcovado
Pokoj Vám!
Úvahy nad listem Svatého otce Jana Pavla II. rodinám
Červená Karkulka
Mt 10,8 v širších souvislostech (a sportovníma očima)
Rozumný a svatý půst
Dopis pro tebe
Vánoce
Pastýř
Ježíš Kristus je král
Vinař
Jsem
Kde se vzalo to dobro?
To nevím
Klukovina
Ve vlaku
Ježíšovo zmrtvýchvstání
Očekávání II.
Postní doba
Slovo lidské a slovo Boží
Vánoční pohádka
Očekávání
Advent
Modlitba
Jablíčka
Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality