Biskupství brněnské

Brněnští biskupové

 

Matyáš František hrabě CHORINSKÝ z Ledské

1777 – 1786, první biskup brněnský

ChorinskýNarodil se 4. října 1720 v Pačlavicích u Zdounek jako druhý syn Františka Karla Chorinského a Marie Kateřiny Kotulinské z Kotulína.

Studoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 5.4.1743, ještě téhož roku se stal kanovníkem kolegiátní kapituly v Brně a roku 1752 jejím děkanem.

16. října roku 1769 přijal biskupské svěcení jako titulární biskup samařský a pomocný biskup královéhradecký. Od roku 1776 byl pomocným biskupem olomouckým.

5.12.1777 papež Pius VI. potvrdil jeho jmenování prvním biskupem nově zřízeného Biskupství brněnského a téhož roku byl v Brně slavnostně instalován. Brněnskou diecézi rozdělil na sedm arcikněžství a 27 děkanátů.

Svou službu vykonával v nelehké době osvícenských názorů a zásahů císaře Josefa II., ke kterým se stavěl trpně. Vzdor tomu se pustil do svědomité vizitace farností diecéze – veškerá vlastní iniciativa biskupa byla jinak omezena. Proto se Chorinský věnoval vědeckému studiu a opravě a výzdobě katedrály.

Zemřel 30. října 1786 v Kuřimi u Brna a byl pochován na novém městském hřbitově v Brně.

Znak: Český rodový erb doložený od 14. století je vložen na štít biskupství.

Štít je čtvrcený, se zlatým, polceným středním štítkem. V něm buvolí rohy postrkané račími klepety: vpravo černý se stříbrnými, vlevo stříbrný s černými.

V prvním a čtvrtém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm stříbrné břevno s černými literami M.T.

Ve druhém a třetím červeném poli je pět (3 + 2) stříbrných kuželů. Nad štítem koruna, kterou prostupuje zlatý procesní kříž. Koruna je vpravo provázena zlatou mitrou a vlevo ven obrácenou zlatou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

Jan Křtitel LACHENBAUER, O.Cr.

1787–1799

Lanchenbauer

Narodil se v Broumově, kde byl 31. ledna 1741 pokřtěn.
Studoval filosofii a teologii v Praze, kde vstoupil v roce 1759 do Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Po svém vysvěcení na kněze 7. 4. 1764 působil v Čechách, pak v Bratislavě a nakonec ve Vídni, kde byl jmenován dvorním kazatelem a posléze rektorem generálního semináře.

Papežem Piem VI. byl dne 29. 1. 1787 potvrzen jako druhý biskup brněnský 
a 23. února téhož roku byl ve Vídni vysvěcen na biskupa.
Svou činnost zaměřil na pole sociálně charitativní, ale též pokračoval v úpravách katedrály, započatých předchůdcem.
Zemřel 22. února 1799 v Brně, kde je pochován.

Znak: Osobní znak vycházející z biskupova jména je vložený na štít biskupství.
Štít je čtvrcený se stříbrným středním štítkem. V něm rostou vpravo na zeleném trávníku dva červené květy se zelenými stonky, vlevo je zlatý úl. V prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T. Ve druhém a třetím červeném poli je pět (3+2) stříbrných kuželů. Nad štítem je koruna, kterou prostupuje zlatý procesní kříž. Koruna je provázena vpravo zlatou mitrou a vlevo ven točenou zlatou berlou.
Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

Vincenc Josef kníže SCHRATTENBACH

1800–1816

Schrattenbach

Narodil se 18. června 1744 v Brně jako syn Františka Antonína hraběte Schrattenbacha a Marie Josefy z Vrbna.
Studoval ve Vídni a Salzburgu, na kněze byl vysvěcen roku 1768 a biskupské svěcení přijal 6. 7. 1777. V letech 1777-1790 a 1795-1800 zastával úřad lavantského biskupa. V roce 1788 byl povýšen na knížete.

11. srpna 1800 potvrdil papež Pius VII. jeho jmenování biskupem brněnské diecéze, jejíhož vedení se ujal 11. 11. 1800.
Přičiněním biskupa Schrattenbacha bylo v Brně 16. 8. 1805 ve zrušeném dominikánském klášteře zřízeno bohoslovecké učiliště pro 100 bohoslovců, na kterém se přednáškové činnosti ujali piaristé, augustiniáni, benediktini a premonstráti.
Zemřel po delší nemoci 25. května 1816 v Brně a byl pochován na městském hřbitově. Po zrušení hřbitova byly jeho pozůstatky přeneseny do krypty katedrály. Náhrobek je zachován na severní straně katedrály.

Znak: Rodový erb je vložený na štít diecéze.
Na knížecí plášť jsou vloženy dva oválné štíty. Pravý je čtvrcený, v prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm stříbrné břevno s černými literami M.T. Levý štít je dělený a dvakrát polcený s černým středním štítkem. V něm vlnité kosmé břevno provázené nahoře šestihrotou hvězdou
a dole pařezem s dubovým listem na rašící ratolesti. Vše je zlaté.
Levé pole je polceno. Vpravo je ve zlatě půl černého orla. Levá polovina je devětkrát šikmo stříbrně a červeně dělena. Ve druhém červeném poli jsou dvě stříbrné kovové rukavice. Třetí pole je sedmkrát černo zlatě děleno se stříbrným kosmým břevnem. Ve čtvrtém stříbrném poli je červený vavřínový věnec. V pátém stříbrném poli je černý stříbrně lemovaný tlapatý kříž a v šestém červeném poli zlatý lev.
Mezi štíty zlatý procesní kříž převýšený zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

Václav Urban rytíř STUFFLER

1817–1831

Stuffler

Narodil se 27. září 1764 v Brně.
Po studiích v Olomouci vstoupil do olomouckého kláštera augustiniánů-kanovníků a 7. března 1789 byl vysvěcen na kněze. Po působení na několika místech duchovní správy v brněnské diecézi se stává 22. 9. 1803 sídelním kanovníkem v Brně, kde dosáhl hodnosti kapitulního děkana. 4. září 1806 byl povýšen do rytířského stavu. 

Po potvrzení papežem Piem VII. biskupem brněnským v červenci 1817 se ujal 28. září 1817 svého úřadu.
Značnou péči věnoval pozvednutí náboženské a mravní kázně v diecézi, zvláště při generálních vizitacích. V letech 1825-26 byly konány v diecézi pobožnosti milostivého léta.
Za jeho působení byly pořízeny nové varhany pro katedrálu.
Zemřel 24. května 1831 v Brně. Pochován byl na brněnském městském hřbitově, po jehož zrušení byl jeho pomník umístěn na jižní straně katedrály.

Znak: Erb udělený kanovníku Stufflerovi 4. září 1806 při povýšení do rytířského stavu je doplněný atributy biskupské hodnosti.
V modrém štítě je stříbrné kosmé břevno provázené nahoře stříbrným vozovým kolem o šesti ramenech, dole stříbrnou skálou. Nad štítem jsou dva korunované turnajské helmy s modro stříbrnými pokryvadly. Pravý nese stříbrné kolo, levý modro stříbrně dělená složená křídla. Nad pokryvadly je vpravo mitra, vlevo dovnitř točená berla. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

František Antonín GINDL

1832–1841

Gindl

Narodil se 15. září 1786 v Ratten ve Štýrsku.
Po studiích ve Štyrském Hradci studoval bohosloví jako klerik řádu benediktinů v Admontu a pak jako diecézní bohoslovec ve Štyrském Hradci, kde byl 9. 9. 1809 vysvěcen na kněze.
Po krátkém působení v duchovní správě byl činný v císařské dvorské kanceláři ve Vídni. Dne 9. května 1831 byl jako titulární biskup aurelipolský jmenován pomocným biskupem olomouckým a 22. června 1831 přijal ve Vídni biskupské svěcení.

Brněnským biskupem byl papežem Řehořem XVI. potvrzen 3. července 1832. Za svého devítiletého působení dvakrát zvizitoval diecézi, roku 1833 založil Acta curiae, osobně se zúčastňoval zkoušek bohoslovců a vyžadoval, aby všichni dobře znali český jazyk, který si sám dobře osvojil. K výuce Nového zákona povolal na bohoslovecké učiliště Františka Sušila. V roce 1841 byl z Brna odvolán a 15. srpna téhož roku nastolen biskupem v Gurku.
Zemřel v Klagenfurtu 24. 10. 1841.

Znak: Jako biskup neužíval osobního znaku, pouze štítu biskupství.
Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel a červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T.
Ve druhém a třetím červeném poli je pět (3+2) stříbrných kuželů. Za štítem je zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou, vlevo dovnitř točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

ThDr. Antonín Arnošt , hrabě SCHAFFGOTSCHE, svobodný pán z Kynastu a Greifensteinu

1842–1870

Schaffgotsche

Narodil se 16. února 1804 v Brně.
Studoval ve Vídni a v Brně. Roku 1825 se stal nesídelním kanovníkem olomouckým a roku 1827 byl v Biskupicích vysvěcen na kněze. Působil ve Šternberku a Velkých Dyjákovicích, roku 1837 se stal sídelním olomouckým kanovníkem.
Titulárním biskupem aureliopolitanským a pomocným biskupem olomouckým byl jmenován 26. 3. 1839 a v souvislosti s tím se vzdal olomouckého kanonikátu. Biskupské svěcení přijal 20. října 1839 v Kroměříži.

Brněnským biskupem byl jmenován 15. července 1841 a úřadu se ujal 5. května 1842.
Byl dobře obeznámen s brněnskou diecézí, i když se zpočátku nedokázal dobře přizpůsobit národnostním požadavkům svých věřících české národnosti, což se znatelně změnilo po roce 1848. Za jeho působení došlo ke vzniku diecézní kongregace III. řádu sv. Františka. Vincentky přišly do Brna roku 1853. Ujal se stavby chlapeckého semináře v Brně, který byl dokončen 1859 (dnes církevní domov Petrinum na Veveří ulici) a zavedl exercicie pro kněze. Dohodou s olomouckým metropolitou Schaffgotsche dokončil poslední územní úpravy diecéze, které potvrdil papežskou bulou 28. 3. 1859 Pius IX.
V roce 1864 byl vyznamenán řádem Železné koruny I. třídy a o pět let později velkokřížem Leopoldova řádu.
Zemřel 31. března 1870 v Brně a pochován byl na Petrově, odkud byl později přenesen na městský hřbitov v Brně.

Znak: Šlechtický rodový erb je doplněný atributy biskupské hodnosti.
Čtvrcený štít. První a čtvrté pole sedmkrát červeno stříbrně polceno, ve druhém a třetím modrém poli je zlatý korunovaný gryf na stříbrném skalnatém trojvrší, držící ve spárech stříbrný trojhranný kámen. Nad štítem jsou dva korunované turnajské helmy. Pravý s pokryvadly červeno stříbrnými nese listnatý strom přirozených barev, pod ním kráčí vlevo obrácená stříbrná ovce se zlatým zvoncem na hrdle. Levý je s pokryvadly modro zlatými a nese gryfa ze štítu. Nad pokryvadly vynikají pontifikálie. Vpravo mitra, uprostřed zlatý procesní kříž a vlevo je dovnitř točená berla. Pod štítem jsou zavěšeny řády - Železné koruny I. třídy a  komandérský kříž Leopoldův. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

Karel NÖTTIG

1871-1882

Nottig

Narodil se 23. listopadu 1806 v Bělotíně u Hranic.
Bohoslovecká studia absolvoval v Brně a roku 1833 přijal kněžské svěcení. Po dvouletém kaplanském působení v Opavě byl dómským vikářem a od roku 1844 správcem dómské fary.

V roce 1853 byl jmenován rektorem kněžského semináře, následujícího roku pak kanovníkem. 17. 8. 1870 jej František Josef I. jmenoval brněnským biskupem a papež Pius IX. jmenování potvrdil. Biskupskou konsekraci mu udělil na Petrově 8. ledna 1871 olomoucký metropolita Bedřich Fürstenberg.
Zavedl pastorační konference kněží, zdůrazňoval úlohu tisku v boji proti liberalismu a dal popud k založení katolické tiskárny rajhradských benediktinů v Brně.
Ke zdokonalení bohovědného studia se postaral o zavedení přednášek z katechetiky, pedagogiky, křesťanské filozofie a církevního umění. Za jeho působení byla zavedena nová Agenda. Roku 1877 oslavil stoleté trvání brněnského biskupství.
Zemřel po delší nemoci dne 14. ledna 1882 a pohřben byl na městském hřbitově v Brně, odkud byl roku 1909 přenesen na Petrov.

Znak: Jako biskup neužíval osobního znaku, pouze štítu biskupství. Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T. Ve druhém a třetím červeném poli je pět (32) stříbrných kuželů. Za štítem je zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou a vlevo dovnitř obrácenou berlou. Pod štítem je zavěšený komandérský kříž Leopoldova řádu. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

kardinál ThDr. František Saleský BAUER

1882–1904

Bauer

První brněnský biskup českého původu se narodil 26. ledna 1841 v Hrachovci u Valašského Meziříčí.
Po studiích v Olomouci byl v roce 1863 vysvěcen na kněze a po ročním působení v duchovní správě vyučoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde r. 1869 promoval a následujícího roku se stal děkanem fakulty. Po třech letech byl povolán k výuce Nového zákona na pražské fakultě a r. 1880 se stal rektorem pražského semináře.

Po jmenování a papežském potvrzení Lvem XIII. byl 15. srpna 1882 v Olomouci konsekrován na biskupa. Prvním úkolem, kterého se jako brněnský biskup ujal, bylo poznání diecéze v níž nikdy předtím nepůsobil - všechny farnosti diecéze dvakrát zvizitoval.
Během své služby posvětil 39 nových kostelů, svátost biřmování udělil 365.000 biřmovanců a vysvětil 538 kněží brněnské diecéze. Byl spoluzakladatelem diecézní Kongregace Milosrdných sester sv. Františka, které usadil v Sirotčí (dnes Grohově) ulici v Brně. Roku 1894 svolal do Brna první sjezd českých katolíků a roku 1903 druhý. Téhož roku posvětil novou budovu alumnátu na Antonínské ulici. Na jeho náklad byla zbudována domácí kaple v biskupské rezidenci a z jeho rozhodnutí byla zahájena obnova katedrály sv. Petra a Pavla, když nechal položit základy k dvěma novogotickým věžím, tvořícím dnes z katedrály dominantu Brna.
13. 5. 1904 byl papežem Piem X. jmenován arcibiskupem olomouckým a 27. 11. 1911 kardinálem.
Zemřel 25.listopadu 1915 v Olomouci a byl pochován v tamní katedrále.

Znak: V prvním a čtvrtém poli znaku jsou symboly patronů katedrály sv. Petra a Pavla, ve druhém a třetím poli znak vycházející z otcova povolání mlynáře.
Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém modrém poli je překřížen kosmý zlatý klíč a šikmý stříbrný dolů obrácený meč se zlatým jílcem a záštitou. Ve druhém a třetím stříbrném poli je modré lopatkové kolo. Nad štítem uprostřed je mitra provázená vpravo procesním křížem a vlevo dovnitř točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
(Jako olomoucký arcibiskup později používal jiný znak.)

Nahoru

 

ThDr. PhDr. JUDr. Pavel hrabě HUYN 

1904–1916

Huyn

Narodil se 17. února 1868 v Brně.
Po studiích v zahraničí byl 7. června 1892 v Innsbrucku vysvěcen na kněze. Šest let působil v německé koleji v Římě a roku l898 byl přijat do brněnské diecéze, kde působil na různých místech až do svého jmenování biskupem v roce 1904.

26. června 1904 přijal v Olomouci od Františka Saleského Bauera biskupské svěcení a tři dny poté byl nastolen v Brně.
Naučil se slušně česky a usiloval být spravedlivým pro obě jazykové skupiny věřících v době, kdy národnostní otázka byla nevyřešená.
Nakloněn řeholním řádům, povolal do Brna ke kostelu sv. Michala redemptoristy, k nově zbudovanému chrámu v Husovicích salvatoriány, ke sv. Maří Magdaleně eucharistiány a do Kostelního Vydří karmelitány. Roku 1915 založil diecézní kongregaci sester Tešitelek Božského srdce, která se usadila v Rajhradě, a na Moravci vznikla Družina sester sv. Rafaela.
Jeho předním pastoračním počinem bylo svolání 1. diecézní synody v roce 1909.
Svou činnost v diecézi ukončil, když byl jmenován 4. října 1916 pražským arcibiskupem. Pražskou arcidiecézi opustil 19. listopadu 1918 a odcestoval na léčení do Švýcarska. Na funkci biskupa rezignoval 16. července 1919.
Zemřel 1. října 1946 v Bolzanu v Itálii.

Znak: Rodový erb původně holandské rodiny je vložený na znak biskupství a doplněný atributy biskupské hodnosti.
Na čtvrceném štítě je čtvrcený střední štítek se štítkem srdečním. V něm je v červeném poli stříbrná pevnost se dvěma věžemi s červenými střechami ukončenými stříbrnými půlměsíci a zdviženou mříží v prázdné bráně. Nad štítkem je zlatá koruna, z ní vyniká stříbrná věž minaretu ukončená červenou střechou a stříbrným půlměsícem. V prvním a čtvrtém poli středního štítku je pod zlatou hlavou v modrém poli šest hracích kostek. Ve druhém a třetím zeleném poli jsou tři stříbrná vlnitá břevna. Nad štítkem je zlatá listová koruna. V prvním a čtvrtém zlatém poli hlavního štítu je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T. Ve druhém a třetím červeném poli je pět stříbrných kuželů. Za štítem zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským klouboukem.
(Jako pražský arcibiskup později používal jiný znak).

Nahoru

 

ThDr. Norbert Jan Nepomuk KLEIN, O.T.

1917–1926

Klein

Narodil se 25. října 1866 v Rýžovišti u Bruntálu. Po studiích v Kroměříži a Olomouci dokončil už jako člen řádu Německých rytířů svá bohovědná studia v Innsbrucku a byl tam 27. července 1890 vysvěcen na kněze.
V době, kdy byl kooperátorem v Opavě, složil 18. 10. 1892 slavné sliby a stal se kaplanem, později farářem v Andělské Hoře. Od roku 1903 byl proboštem na řádové faře v Opavě.

Brněnským biskupem byl jmenován roku 1916 a po konsekraci 28. ledna 1917 v Opavě, se ujal vedení diecéze 11. 2. 1917.
Válečné ovzduší spojené s čs. odbojem a neutěšenými hospodářskými poměry ho odradily jak od vizitace diecéze tak od biřmování na Petrově. Nejisté období po převratu v roce 1918 ho přivedlo 4. 1. 1926 k rezignaci, a byl jmenován titulárním biskupem syenitským a zároveň apoštolským administrátorem brněnské diecéze s právem jmenovat generálního vikáře. Apoštolským administrátorem zůstal až do 3. června 1926. Dne 15. července 1926 natrvalo opustil diecézi a nadále působil jako velmistr Řádu německých rytířů, kterým byl zvolen 30. dubna 1923.
(V roce 1924 byl jmenován pomocným biskupem brněnské diecéze Josef Kupka, který se později stal jejím ordinářem.)
Po své rezignaci (4. 4. 1926) se usadil v Bruntálu, kde 9. března 1933 zemřel a byl tam i pochován.

Znak: Znak diecéze je doplněný znakem řádu Německých rytířů.
Štít je dělený, horní polovina polcena. V pravém zlatém poli je pod císařskou korunou černý orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami M.T. V levém červeném poli je pět stříbrných kuželů. V dolní stříbrné polovině je černý tlapatý kříž. Za štítem je zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

PhDr. ThDr. Josef KUPKA

1931–1941

Kupka

Narodil se 7. května 1862 v Černé Hoře.
Gymnazijní i bohovědná studia absolvoval v Brně a 20. září 1884 zde byl také vysvěcen na kněze a ustanoven kooperátorem v Moravských Budějovicích. V letech 1887-88 studoval v Římě a získal doktorát filosofie. Byl kaplanem v Mohelně a katechetou v Hustopečích. Od roku 1890 přednášel pastorálku na bohovědném učilišti v Brně a od roku 1913 byl sídelním kanovníkem brněnské kapituly.

7. 9. 1924 přijal biskupské svěcení jako titulární biskup adraenský a pomocný biskup brněnský. Od 3. června 1926 do 21. listopadu 1931, kdy se ujal úřadu sídelního biskupa, vykonával úřad apoštolského administrátora brněnské diecéze.
Byl literárně činný a byla mu svěřena hlavní péče o vydání nové Agendy moravské církevní provincie. Přední zásluhou biskupa Kupky bylo uskutečnění II. diecézní synody ve dnech 21.-24. srpna 1934. V době jeho působení vzrostl počet kněžských povolání v roce 1935 na 170 bohoslovců.
Zemřel 20. 6. 1941 na vizitační cestě v Nové Říši a byl pochován v hrobce brněnské katedrály.

Znak: neužíval biskupský znak.

Nahoru

 

Od roku 1941 do roku 1946 byla diecéze spravována kapitulním vikářem Dr. Josefem Kratochvílem.

 

ThDr. Karel SKOUPÝ 

1946–1972

Skoupý

Narodil se 30. prosince 1886 v Lipůvce u Brna
Gymnazijní i bohovědná studia absolvoval v Brně, kde byl také 16. 7. 1911 vysvěcen na kněze. Po ročním kaplanském působení v Dyjákovicích se stal prefektem a regentem chlapeckého semináře v Brně a od roku 1923 až do svého jmenování biskupem regentem a superiorem kněžského semináře, kde přednášel současně Nový zákon.

Papežem Piem XII. byl 3. dubna 1946 jmenován brněnským biskupem a dne 30. 6. 1946 přijal od královéhradeckého biskupa Píchy biskupské svěcení.
Velkou péči věnoval kněžskému dorostu. Podařilo se mu dokončit novostavbu biskupského gymnázia a konviktu na Barvičově ulici v Brně (1947), podporoval tiskový apoštolát.
Od roku 1950 do roku 1953 byl internován v biskupské rezidenci a poté od 19. 5. 1953 do 5. 10. 1963 mimo diecézi. Dalších pět let byl nucen žít v charitním domově a řízení diecéze se mohl znovu ujmout až 15. května 1968. 22. června 1968 se vrátil do diecéze. Navštívil Řím a na Svatém otci si vyprosil apoštolský list o sv. Cyrilovi a Metoději, snažil se uvést v život závěry II. Vatikánského koncilu.
Zemřel 22. února 1972 a byl pochován do vlastního hrobu na brněnském Ústředním hřbitově.

Znak: Znak biskupství je čtvrcený se znakem osobním, který vychází z patrocinia starého kostelíka u biskupova rodišti Lipůvky (sv. Klement) a zdůrazňuje i šíření cyrilometodějské myšlenky.
V prvním a čtvrtém černém poli jsou dva zlaté vztyčené zkřížené klíče podložené vztyčeným mečem se stříbrnou čepelí a červeným jílcem a záštitou. Ve druhém a třetím zeleném poli je stříbrná kotva ukončená na hrotech lipovými listy a přecházející v patriarší kříž. Za štítem je zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou.
Deviza: CARITAS CHRISTI URGET NOS (Láska Kristova nás pudí). Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Nahoru

 

Od roku 1972 do roku 1990 byla diecéze spravovaná kapitulním vikářem Mons. Ludvíkem Horkým.