Narodil se 20. srpna 1946 v obci Bosonohy (dnes městská část Brna). Protože pocházel z komunistickým režimem pronásledované rodiny (jeho otec byl z politických důvodů 11 let vězněn), nemohl studovat, vyučil se slévačem a odmaturoval až později na večerní Střední škole pro pracující v Brně. Jako dělník pracoval ve Šmeralových závodech, ve Zbrojovce a na stavbě dálnice Praha-Brno.
V letech 1969-1971 vykonával základní vojenskou službu. V roce 1971 byl přijat ke studiu na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu do Litoměřic. Na kněze byl vysvěcen 27. června 1976 v brněnské katedrále.
Od roku 1976 do roku 1982 působil jako duchovní v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Jihlavě, ve Znojmě, ve Slavkově u Brna, ve Velkých Němčicích a Starovicích.
V letech 1982 – 90 vykonával funkci prefekta, později rektora v Kněžském semináři v Litoměřicích. Dne 14. února 1990 byl (po osmnácti letech uprázdněného biskupského stolce) papežem Janem Pavlem II. jmenován v pořadí 13. sídelním biskupem brněnské diecéze. Biskupské svěcení přijal 31. března 1990 z rukou olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka.
V roce 2020 oslavil biskup Vojtěch Cikrle 30. výročí své biskupské služby a stal se tak nejdéle působícím brněnským sídelním biskupem v historii diecéze od jejího založení v roce 1777. Na druhém místě je šestý brněnský biskup Antonín Arnošt hrabě Schaffgotsche, který vedl diecézi dvacet osm let (1842–1870).
V letech 1990 až 2020 vysvětil biskup Cikrle celkem 248 kněží, z toho v roce 2012 čtyřtisícího kněze brněnské diecéze od jejího založení. Je hlavním světitelem brněnských pomocných biskupů Petra Esterky a Pavla Konzbula a spolusvětitelem dalších sedmi biskupů, např. současného vídeňského arcibiskupa Christopha kardinála Schönborna nebo olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera.
V roce 2009 přivítal biskup Cikrle v Brně Svatého otce Benedikta XVI., prvního papeže, který navštívil brněnskou diecézi.
Při České biskupské konferenci je předsedou Komise pro kněžstvo a členem Liturgické komise ČBK.
Non ego, sed tu , česky "Ne já, ale Ty" je zkratkou ozvěny slov Panny Marie i Ježíše Krista, je to vyjádření touhy odevzdat svůj život do rukou milujícího Boha.
Znak biskupství je čtvrcený se znakem osobním, který využívá atributy sv. Vojtěcha, biskupova křestního patrona. Štít je čtvrcený. V prvním a čtvrtém poli je vztyčený stříbrný meč s červeným jílcem a záštitou, přeložený dvěma zlatými vztyčenými zkříženými klíči. Ve druhém a třetím poli kosmé stříbrné veslo provázené zlatými mincemi. Za štítem je zlatý procesní kříž, provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou. Deviza: NON EGO SED TU (Ne já, ale ty). Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
Od konce devadesátých let se Vojtěch Cikrle aktivně věnuje tiskovému apoštolátu a do letošního roku vydal téměř dvě desítky titulů:
Pastýřské listy (1997 - dosud) viz rubrika Duchovní život
