Biskupství brněnské

Amnestie 2013

   Již od útlého věku, od dětských střevíčků, se učíme za pomoci rodičů rozlišovat mezi dobrem a zlem. Jsme vybízeni dávat přednost tomu, co je nám doporučováno nebo přikazováno. Přijímání dobrých rad od druhých a naše podřizování  autoritě se však může v určitém věku jevit jako projev slabosti nebo nedospělosti. „Nebuď béčko“ a nebo „Nevaž se a odvaž se“, jsou hecy kamarádů, kterým v dané chvíli o nic nejde. „Jsme přece svobodní a máme právo jít životem vlastní cestou“ brání svou autonomii dospělí. „Jen stádo jde slepě za tím, kdo je vede.“ A na co myslí lidé opuštění ve stáří a nebo nevyléčitelně nemocní? To se dá vyjádřit jedním slovem: „Eutanázie“ nebo slovy víry:  „Kdyby si mě už Pán Bůh vzal.“

      Ano, v každém věku jsme mnoha způsoby pokoušeni „vyřešit“ svůj život podle svého. Povýšit sebe sama nad všechny a nad všechno má své označení: být bohem sám sobě. Hořkost ze špatné volby či omylu pak na sebe obvykle nenechá dlouho čekat…
      Položme si však otázku: Proč je nutné akceptovat  autoritu jako princip po celý náš život?  Protože nejsme schopni sami obsáhnout všechno vědění potřebné k správnému rozhodování. Je nutné se neustále seznamovat i s názory druhých. Přitom zde nejde   o slepou podřízenost nebo servilní oddanost. V nedávném předvolebním klání prezidentských kandidátů si mohl každý svobodně ujasnit, komu přičte svůj hlas. Přijetím takové formy spoluodpovědnosti se následně rodí nová zkušenost. Ona se pak stává osobní jistotou, která neustále dozrává a přináší plody. V žádném případě se ani tento styl občanského či křesťanského života neobejde bez zkoušek.  Ježíšova slova: „Ty, kdo se domníváš, že stojíš, hleď, abys nepadl.“  jsou platná pro každého. Jsme zkrátka zranitelní a někdy i nepoučitelní a tak nám nezbývá než se čas od času vyzkoušet. Je nutno se ptát: Dopřáváme druhým tutéž míru svobody v rozhodování, kterou si nárokujeme pro sebe? Často se totiž stává, že vina je v případě druhých věcí neomluvitelnou a trest se musí naplnit stůj, co stůj. Naopak sobě, až na světlé výjimky, odpouštíme mnohem snadněji.
 
    Občanská společnost má svá pravidla a ta je třeba respektovat. Zákony mají zajišťovat  právo a spravedlnost a měřit  stejným metrem pro všechny. Jinak se zlo rozroste jako plevel na poli. Kde selhávají principy autority, prevence a účinné výchovy, tam se musí více a více uplatňovat represe. Izolace nepřizpůsobivých jedinců nebo i skupin je vždy nevyhnutelným krokem ochrany ohrožené většiny.  Proto již v době Mojžíšově bylo řečeno:“ Vyhladíš zlo ze svého středu.“ Např. ti, u kterých propuklo  malomocenství, byli už tehdy nuceni žít odděleně od ostatních, aby jejich nákaza nepostihla i zdravé. A pokud cestovali, měli povinnost volat: „Nečistý,nečistý“, aby se jim ostatní poutníci zdaleka vyhnuli. I v současné době je úkolem  pro každou společnost eliminovat všechny narušitele pokojného soužití, aby plevel nezadusil pšenici. Vedle lepry, která deformuje a ničí tělo člověka, jsou i novodobé formy nakažlivých nemocí se smrtelnými účinky. Také ten, kdo podlehne alkoholu, drogám či hazardu a navyšuje dluhy se stává pro druhé nebezpečný. Viz. nedávná vražda devatenáctiletého studenta a jeho stejně staré přítelkyně v Praze - Krči.
       Dopadení a uvěznění pachatelů  je první úspěch, ale stejně tak je potřebné, aby následovat úspěch druhý: Myslet na to, co se stane, až jejich trest vyprší a oni opět získají svobodu. Pomůže jim v tom pouhý výmaz trestu? Odpustí jim okolí tak, jak odpouští kajícníkům Bůh? Velkoryse a bez výčitek? Odpustí oni i sami sobě?
        Proto je  třeba dlouhodobě a následně řešit i jejich opětné začlenění do civilního života. Zvláště ten, kdo si odpykával vážné přečiny proti lásce k bližnímu a poctivosti se potřebuje delší čas učit jinému životnímu stylu a postupně si zvykat na dar svobody. Jako bych v této chvíli slyšel hlas P.Aloise Pekárka, který v roce 1968 vítal v Brně  na Petrově internovaného biskupa Mons. ThDr. K. Skoupého a na adresu tehdejší, ještě totalitní společnosti, mezi jiným s důrazem prohlásil: „ Postavte nové kostely a nebudete muset budovat více kriminálů.“ „Vraťte kříže a náboženství do škol a ubude mladistvých delikventů.“
     Dnes se země Evropy potýkají s celou řadou vážných problémů a jejich řešení je v nedohlednu. Ne, protože se nezná, ale spíše znát nechce, totiž uznání principu autority.  Účinnost křesťanských ideálů byla kdysi  neutralizována dlouholetou ateizací a tak současný praktický materializmus umocněný liberalizmem utvářejí bez zábran   New Age - novou dobu bez autority- bez Boha .
 
       Jak dál?  Co můžeme dělat?
Nezbývá  nám než se snažit  žít věrně podle osvědčených křesťanských zásad i v čase, kdy to většina takzvaně „nemusí“. O to více je však třeba křísit Kristova Ducha v rodinách, kde princip autority má stále ještě své místo, aby současný svět nepostrádal kvas a sůl Evangelia a nebyl odkázán jen na své vlastní projekty a  omezené sily.
       Amnestovat znamená prominout zbytek trestu. Odpouštět je však možné jen tam, kde je lítost a dobrá vůle. Kde nechybí naděje  obnovené úcty k autoritě  společnosti, důstojnosti člověka a řádu, který byl dán Mojžíšovi již před několika tisíci lety. /Desatera/. Ten totiž platí stále a platit nepřestane. Zda je tygr krotký nebo  divoký se nedá zkoušet jeho předčasným vypuštěním na svobodu. Takovou jistotu musí mít jeho ošetřovatelé. Navíc bez následné péče kurátorů, chráněného bydlení a jisté práce pro propuštěné  se zázraky nového života nedějí nebo jen zcela výjimečně. Azylové domy a Charitní organizace sice nabízí navrátilcům z výkonu trestu  střechu nad hlavou i teplé jídlo, ale jen na den. Jejich kapacita je  omezená. Na přívalové vlny stovek propuštěnců připraveny nejsou. Je to i otázka finančních prostředků.
      Proto patří  velké poděkování všem, kteří se zapojili do nedávné Tříkrálové sbírky. Každá pomoc včetně biblického „vdovina haléře“ je významná a bude použita pro ty nejpotřebnější. Pán Bůh všem zaplať.
 
                                                                              
 
 

Mons.Josef Brychta, jemnický farář

Další texty:

Nekrásnější den podle Matky Terezy
Do nového roku s Malým princem
Andělská cesta k nesmrtelnosti
Povzbuzení pro rozvedené
Pečuj o své srdce! - zpovědní zrcadlo papeže Františka
Nebojme se plout bez motoru
Čtvrthodinka před Nejsvětější Svátostí
Klec
Most
Duchovní rady jezuity P. Felice Capellia
O čase a smyslu
Amnestie 2013
Novéna odevzdání
Zázrak v Lassingu
Zamilovaný Bůh
Když chodí svatý Mikuláš...
„Toužím po Tobě!“
Svatí Cyril a Metoděj oslovovali nejen rozum, ale i srdce
Dopis Jidášovi
Růst ve svobodě
Tipy pro lepší život v roce 2011
O andělovi bez křídel
Vánoční velepíseň lásky pro hospodyně, (srv. 1 Kor. 13, 1 - 8)
Chci milosrdenství
Prázdné ruce
Vánoční přání 2008
Personální práce
Náprava zla
Mentalita
Malé zamyšlení o Brně
Vy jste sůl země a světlo světa
Nanebevstoupení Páně
Velikonoční přání
Groteska
Vánoční přání 2007
Advent je dobou usilovného hledání cesty
O Písmu
Putování do Cách
Tatínkovské vyznamenání
Jak poznat Boží vůli
Postní zamyšlení
Víra je budoucnost
Dům Boží rodiny
Vánoční přání 2006
Jsem, praví Bůh, Mistr tří ctností
Předávání víry v rodině
O povolání
Balíček
Každý z nás je Boží nástroj
Hesla pro život
Jít jinou cestou
Přání na cestu adventem
Rybičky
Věrnost slibu
Chvíle modlitby
Největší radost
Panenka
Život je ...
Aby to nebyl hřích
Z novoměstského zpravodaje Kunhuta
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - IV.
Čekáme děťátko
Koho má nejvíc rád?
Následovat Ježíše
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - III.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - II.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - I.
Této knihy si važ
Modlitba Svatého Otce Jana Pavla II. za rodinu
Modlitba k Duchu Svatému
Vytesané do kamene
Bůh se o mě postaral
Modlitba z kuchyně
Slova na cestě adventem
Nejen o mokré podlaze
Nad listem Svatého Otce rodinám
Sejdeme se v nebi
Pokoj duše
Umění čekat
Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího
Křesťan v postní době
Skutky milosrdenství
Život po porodu
Vánoční pozdrav
Nikdy tě neopustím
Buď vůle tvá
Corcovado
Pokoj Vám!
Úvahy nad listem Svatého otce Jana Pavla II. rodinám
Červená Karkulka
Mt 10,8 v širších souvislostech (a sportovníma očima)
Rozumný a svatý půst
Dopis pro tebe
Vánoce
Pastýř
Ježíš Kristus je král
Vinař
Jsem
Kde se vzalo to dobro?
To nevím
Klukovina
Ve vlaku
Ježíšovo zmrtvýchvstání
Očekávání II.
Postní doba
Slovo lidské a slovo Boží
Vánoční pohádka
Očekávání
Advent
Modlitba
Jablíčka
Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality