Biskupství brněnské

Rybičky

Člověk má rád společnost. Mnohým nestačí ta lidská a jiní jí zas mají „plné zuby“ a proto si ti i oni pořizují živé tvory – rostliny a zvířata. Květiny jsou pohodlnější – nikam neutečou, nedělají loužičky a vyžadují většinou jen velmi málo péče. Zvířata jsou náročnější, ale také zajímavější. Můžeme od nich čekat různá překvapení a hlavně nějakou zjevnou reakci na naše slova, gesta nebo jen pouhou přítomnost. Někde uprostřed jsou rybičky v akváriu. Je velmi nepravděpodobné, že se zaběhnou jako pes (ale taky nikdy nebudou aportovat nebo podávat packu) nebo že zalezou pod křeslo a rozkoušou ho jako křečci (ale také se s nimi nemůžeme pomazlit). Na druhé straně se hýbou víc než kytka v květináči, schovávají se nebo naopak předvádějí svou krásu, neruší žádnými zvuky, a tak je mnozí považují za ideální domácí zvířata.

V jedné rodině si pořídili veliké akvárium s veškerým příslušenstvím, rostlinami a spoustou všelijakých rybiček. Zpočátku věnovali jejich pozorování mnoho času, později už méně, ale i tak bylo akvárium součástí jejich domova a neradi by se ho vzdávali.

Lidé pozorovali rybičky a vůbec je nenapadlo, že také oni jsou pozorováni rybičkami. A tak dělali věci a říkali slova, kterým by se vyhnuli, kdyby věděli, že je někdo sleduje. Rybičky z toho byly zmatené. Jejich lidé se někdy srdečně bavili a jindy rybičkovsky mlčeli, někdy se usmívali jako Sluníčko a jindy se mračili jako ten nejčernější mrak, někdy jedli společně a jindy každý zvlášť, někdy jich bylo kolem plno a jindy se nikdo neobjevil celý den, někdy zpívali a jindy někteří z nich plakali, někdy spolu hovořili tiše a vlídně a jindy na sebe zuřivě křičeli. Lidé jsou takoví, ale rybičky tomu ani za mák nerozuměly. Mezi nimi vládnul pevný řád. Věděly, která má plavat u dna, která nahoře a která má nenápadně vykukovat za kamenem nebo zpod kořenu. Když byl čas krmení, pluly se najíst všechny. Žádné zmatky, žádné nepředvídatelné změny, žádné hádky se mezi nimi nevedly.

Rybičky namáhaly své mozečky bádáním nad lidským jednáním. Došly k závěru, že to není v pořádku, když se lidé stále mění své chování. Nemůže to přece být pokaždé správně.Ryba je buď ve vodě nebo na suchu. Jednou je to dobře, podruhé špatně. S lidským jednáním to přece musí být stejné. Ale co je u lidí správné a co špatné? Rybičky bádaly dál a došly k závěru, že správné je, aby se lidé na sebe usmívali a mluvili spolu klidně a vlídně. Vždyť i rybičky jsou spokojené a je jim dobře, když je neohrožuje žádný dravec a ony se nemusí bát a ukrývat a mohou klidně plout jedna vedle kterékoli druhé a radovat se z toho.

Zbývalo už jen přijít na to, jak lidi naučit, aby si zbytečně nekomplikovali život a místo toho si dělali radost. A rybičky na to přišly. Naučily se připlout ke stěně akvária tak, aby jejich tělíčka dohromady vytvořila srdíčko. Kdykoli bylo mezi lidmi „dusno“, zaujaly tuto formaci. Pár dní to trvalo, než si toho lidé všimli. Nejprve to brali jako zajímavou náhodu, ale když se to opakovalo při všech hádkách a neshodách nebo jen při špatné náladě někoho z nich, začali nad tím přemýšlet. Časem se k sobě naučili chovat vlídně a laskavě, i když jim zrovna nebylo dobře nebo měli jiný názor než ostatní. Rybičky mohly pracně naučenou sestavu zapomenout a už se nemusely ničemu divit, protože v rodině jejich lidí trvale vládla láska.

Text P. Václava Trmače.

Další texty:

Nekrásnější den podle Matky Terezy
Do nového roku s Malým princem
Andělská cesta k nesmrtelnosti
Povzbuzení pro rozvedené
Pečuj o své srdce! - zpovědní zrcadlo papeže Františka
Nebojme se plout bez motoru
Čtvrthodinka před Nejsvětější Svátostí
Klec
Most
Duchovní rady jezuity P. Felice Capellia
O čase a smyslu
Amnestie 2013
Novéna odevzdání
Zázrak v Lassingu
Zamilovaný Bůh
Když chodí svatý Mikuláš...
„Toužím po Tobě!“
Svatí Cyril a Metoděj oslovovali nejen rozum, ale i srdce
Dopis Jidášovi
Růst ve svobodě
Tipy pro lepší život v roce 2011
O andělovi bez křídel
Vánoční velepíseň lásky pro hospodyně, (srv. 1 Kor. 13, 1 - 8)
Chci milosrdenství
Prázdné ruce
Vánoční přání 2008
Personální práce
Náprava zla
Mentalita
Malé zamyšlení o Brně
Vy jste sůl země a světlo světa
Nanebevstoupení Páně
Velikonoční přání
Groteska
Vánoční přání 2007
Advent je dobou usilovného hledání cesty
O Písmu
Putování do Cách
Tatínkovské vyznamenání
Jak poznat Boží vůli
Postní zamyšlení
Víra je budoucnost
Dům Boží rodiny
Vánoční přání 2006
Jsem, praví Bůh, Mistr tří ctností
Předávání víry v rodině
O povolání
Balíček
Každý z nás je Boží nástroj
Hesla pro život
Jít jinou cestou
Přání na cestu adventem
Rybičky
Věrnost slibu
Chvíle modlitby
Největší radost
Panenka
Život je ...
Aby to nebyl hřích
Z novoměstského zpravodaje Kunhuta
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - IV.
Čekáme děťátko
Koho má nejvíc rád?
Následovat Ježíše
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - III.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - II.
Slovo otce biskupa Vojtěcha Cikrleho k roku rodin - I.
Této knihy si važ
Modlitba Svatého Otce Jana Pavla II. za rodinu
Modlitba k Duchu Svatému
Vytesané do kamene
Bůh se o mě postaral
Modlitba z kuchyně
Slova na cestě adventem
Nejen o mokré podlaze
Nad listem Svatého Otce rodinám
Sejdeme se v nebi
Pokoj duše
Umění čekat
Aby mohlo vyrůst něco krásnějšího
Křesťan v postní době
Skutky milosrdenství
Život po porodu
Vánoční pozdrav
Nikdy tě neopustím
Buď vůle tvá
Corcovado
Pokoj Vám!
Úvahy nad listem Svatého otce Jana Pavla II. rodinám
Červená Karkulka
Mt 10,8 v širších souvislostech (a sportovníma očima)
Rozumný a svatý půst
Dopis pro tebe
Vánoce
Pastýř
Ježíš Kristus je král
Vinař
Jsem
Kde se vzalo to dobro?
To nevím
Klukovina
Ve vlaku
Ježíšovo zmrtvýchvstání
Očekávání II.
Postní doba
Slovo lidské a slovo Boží
Vánoční pohádka
Očekávání
Advent
Modlitba
Jablíčka
Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality