Historie obrazu Panny Marie Svatotomské, uznávané ochránkyni jihomoravské metropole, se začíná odvíjet již v době Karla IV. a je úzce spjat s velkou bitvou o Brno v roce 1645.
„Ikona, kterou Karel IV. daroval roku 1356 kostelu Zvěstování P. Marii (dnes sv. Tomáše na Moravském náměstí v Brně) je jeden z několika typů madon křesťanského Východu, který je nazýván "Hodegetrie" a znamená "průvodkyně na cestě životem". A svatotomská ikona se skutečně průvodkyní stala na mnohá staletí nejen pro město Brno, ale i pro celou Moravu. Tak si vysloužila titul Gemma Moraviae, to je Drahokam či Perla Moravy,“ uvádí Ludvík Kolek, nositel Řádu sv. Cyrila a Metoděje za svůj celoživotní přínos pro katolickou církev v České republice a za dílo v oblasti sakrální tvorby a architektury, autor publikace (již rozebrané) Panna Maria Svatotomská.
„Klášter sv. Tomáše s mariánskou svatyní byl totiž mimo městské hradby. Jako bašta, nepříliš dobře chráněná, byl nejcitlivějším místem obrany města, takže býval terčem prvních útoků.A tak kaple,v níž se uchovával obraz zůstávala po takových událostech v troskách, ale z trosek zase znovu povstávala. Zde se rozhodovalo často nejen o osudu města, ale i celé Moravy. V samém centru událostí byla kaple v časech husitských bouří, třicetileté války a později svědkem války pruské a sedmileté. Během historie se tak toto místo stalo nejvýznamnějším poutním místem Moravy, srovnatelným s polskou Čenstochovou. Řada moravských měst se P. Marii Svatotomské zasvětila. K její poctě byly stavěny mariánské sloupy budované z vděčnosti za ochranu před morovými epidemiemi, zvláště v letech 1678-79 a 1713. Stala se proslulým útočištěm mariánských ctitelů v nejrůznějších životních nesnázích a pro mimořádná vyslyšení začala být titulována také jako Thaumaturga – Divotvůrkyně. Stěny kaple byly obloženy děkovnými tabulkami a z vděčnosti za vyslyšené modlitby bylo zhotoveno bezpočtu kopií obrazu pro potřebu kostelů, ale i pro úctu soukromou.
P. Marii Svatotomské ovšem náleží ještě jeden titul: "Palladium města Brna", což znamená "zaručující trvání města". Vždyť se její přímluva za ochranu Brna stala nejznámější po celé Evropě při intervenci švédské armády v roce 1645. Její velitel Torstensson neměl soupeře sobě rovného. Táhl od vítězství k vítězství. Ale jen k Brnu. Zde se totiž střetl – jak sám říkal – s "černou Marií" a s hrstkou jejích ctitelů v čele s charismatickou osobností P. Martina Středy, kteří se rozhodli k obraně města. A Leonard Torstensson věděl, že na jejich straně je P. Maria. Vždyť právě proto stanovil – po marném tříměsíčním obléhání – rozhodující útok na den slavnosti Nanebevzetí P. Marie 15. srpna. A právě tohoto dne byl poražen.
A tak není divu, že mariánští ctitelé léta usilovali o korunovaci obrazu, což byl dobový právní proces v Římě, který končil korunovační slavností, když se potvrdilo, že mariánská úcta na příslušném místě je nejvýš oprávněná. Korunovace v roce 1736 byla slavností století.
Josefínské reformy bohužel zrušily mnoho klášterů a mezi nimi také v roce 1773 klášter sv. Tomáše. Poutě byly zakázány a řeholníci dosáhli výjimky, že mohou přenést ikonu P. Marie do kostela na Starém Brně. Úcta k P. Marii Svatotomské se už nikdy neobnovila v původní slávě. Není to úkol pro nás?" vyzývá v závěru své publikace její autor Ludvík Kolek.
Dalším z tematických knižních titulů brněnského biskupství je publikace Den Brna. Kolektiv autorů připomíná památný den konce švédského obléhání Brna – 15. srpen roku 1645, který se vepsal nejen do historie jihomoravské metropole, ale ovlivnil také další průběh třicetileté války. Jednou z hlavní linií je zmínka o významném podílu jezuitského kněze P. Martina Středy na této významné události, který svou silnou vírou, neutuchající nadějí a modlitbami k Panně Marii Svatotomské povzbuzoval hrstku brněnských obránců. Text brožury je v českém, anglickém a německém jazyce. Od roku 1995 se díky iniciativě brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho stala v jihomoravské metropoli oslava Dne Brna vyhledávanou prázdninovou akcí. Slaví se vždy v sobotu okolo 15. srpna, svátku Nanebevzetí Panny Marie.
