Vzniká relikviář pro Jana Bulu a Václava Drbolu

Relikviář je koncipován symbolicky pro oba muže, fyzicky v něm ale budou uloženy jen ostatky Václava Drboly. Ostatky Jana Buly totiž nebyly nikdy nalezeny. Po slavnosti blahořečení bude relikviář umístěn v kostele sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou. Uměleckou podobu relikviáře navrhl akademický sochař Otmar Oliva. „Já sám jsem za minulého režimu ve vězení byl, jsem pamětník těchto hrůz. I proto je mi příběh Jana Buly a Václava Drboly velmi blízký a cítím vděčnost, že na tomto díle mohu pracovat. Také jsem velmi rád, že relikviář mohu tvořit stejným výtvarným jazykem jako ostatní díla pro kostel v Jaroměřicích nad Rokytnou. Věřím, že díky tomu do interiéru dobře zapadne a návštěva kostela díky tomu příchozím nabídne výjimečný umělecký i duchovní zážitek,“ říká Otmar Oliva, který už mimo jiné pro jaroměřický kostel sv. Markéty vytvořil ambon, křtitelnici, oltář i věčné světlo. Celý chrámový prostor tak nese jednotný výtvarný rukopis.

Nové místo pro poutníky

Volba Jaroměřic nad Rokytnou pro umístění relikviáře není náhodná. V 50. letech 20. století zde jako farář a kaplan působili kněží Jan Podveský a Josef Valerián, kteří Jana Bulu a Václava Drbolu upozorňovali na nebezpečí spojené s osobou Ladislava Malého. Následně proto byli rovněž tvrdě perzekvováni v rámci tzv. babických procesů. „Jaroměřice jsou místem, kde se zajímavým způsobem potkávají příběhy různých kněží z regionu, kteří byli v letech 1951 a 1952 pronásledováni komunistickou diktaturou. Jsem moc rád, že právě zde vznikne prostor pro modlitbu, památku i hlubší porozumění jejich svědectví,“ uvedl místní farář Tomáš Holcner. Kromě relikviáře by v blízkosti kostela v kapli svatého Josefa měla vzniknout i moderní interaktivní expozice, která poutníkům a turistům přiblíží životní příběh Jana Buly a Václava Drboly, i osudy dalších obětí babických procesů a širší kontext pronásledování církve v době totality.

Nový relikviář bude umístěn kostele svaté Markéty vpředu vpravo od hlavního oltáře. Výtvarné řešení pracuje s motivem povznesení: schránka zavěšená na stříbrných stuhách spuštěných z klenby se bude vznášet mírně nad úrovní očí. Z ní budou směrem dolů zavěšená lana reprezentující roztrženou síť. Symbolika vychází mimo jiné z Žalmu 124, kde se píše o osvobození z protržených sítí zla, a také z myšlenky, že mučedníci jsou blízko nebi. Vnější plášť relikviáře tvoří pozlacený bronz. Uvnitř se bude nacházet menší schránka s popelem Václava Drboly a částí dochovaného oděvu Jana Buly, konkrétně částí jeho primičního ornátu.

První část relikviáře vzniká ve slévárně Alucast v Tupesech na Uherskohradišťsku. Pracovníci vytvářejí hliníkové části relikviáře, které budou doplněny bronzovým odlitkem. Ten bude následně pozlacen a doplněn o stříbrné prvky. Bronzové části relikviáře odleje společnost Přesné odlitky v Popovicích na Uherskohradišťsku, výrobu skleněných ampulí z křišťálového skla, v nichž bude ukryta část ostatků mučedníka Václava Drboly, vyrobí společnost Glass Ladislav Breznický z Květné na Uherskobrodsku. 

(foto: František Ingr)