Naši kněží na pouti ve francouzském Arsu, působišti sv. Jana Maria Vianneye
„V souvislosti s blahořečením Jana Buly a Václava Drboly se letos v rámci pravidelných rekolekcí pro kněze v diecézi věnujeme tématu Identity diecézního kněze. Proto jsme našim duchovním nabídli možnost osobně se vypravit do míst, kde působil svatý Jan Maria Vianney. Zveme je na společnou pouť, kterou mohou pojmout jako vlastní duchovní obnovu, jako příležitost ke sdílení ve společenství s ostatními kněžími a s odstupem od svých farností a každodenních povinností,“ vysvětlil před odjezdem záměr pobytu generální vikář Pavel Kafka.
Na programu pouti byla prohlídka Arsu a míst spjatých se životem svatého faráře arského a mše svatá v místní bazilice, kde jsou uloženy jeho ostatky. „Ars je místo, které si uchovává určitou skromnost. Nenajdete tam milion hotelů ani stánků, jak jsme často zvyklí z jiných poutních míst. Jako by farář arský vtělil svoji skromnost i do této vesnice. Všechno je tím pádem autentické a může na člověka promlouvat přímým způsobem. I ticho, které tam převládá, pomáhá lépe vnímat, co pro svůj život a pro svoje kněžství potřebuje,“ popisuje své dojmy P. Daniel Martinek, kaplan ve Velkém Meziříčí.
Duchovní obnovu pro kněze vedl oblát P. Vlastimil Kadlec, který ve své katechezi mimo jiné upozornil na to, že kněžství se nedá stavět na talentech, darech ani schopnostech. „Na faráři arském to jde vidět krásně. I přes svoje nedostatky prostě mohl být a byl svatým knězem. Takže nevím, podle čeho si Bůh volí své kněze, ale vím, že pokud svoje kněžství budeme prožívat vždy v kontextu lásky tak, jako se o to snažil právě Jan Maria Vianney, pak můžeme růst ke svatosti a vést k ní i druhé. A to je koneckonců povolání každého křesťana, protože všichni máme nějakým způsobem účast na Kristově kněžství,“ dodává P. Martinek.