Jaká bude nová Biskupská základní škola G. J. Mendela? Ptáme se jejího budoucího ředitele Davida Solničky
Davide, prosím na úvod o krátké představení. Kdo bude řídit naši novou biskupskou základní školu?
Mé jméno je David Solnička, vystudoval jsem učitelství dějepisu a zeměpisu pro ZŠ a taky speciální pedagogiku. Od roku 2015 učím na základní škole na Staňkově ulici v Brně, působil jsem tam jako třídní učitel, metodik prevence a třetím rokem také jako zástupce ředitele školy. Mám čtyři děti, bydlím v menší obci na Pálavsku a podobně jako ekonom biskupství (Ing. Jiří Veselý, pozn. red.) jsem se kdysi věnoval tanci.
Už na podzim jsme mohli veřejnosti představit vítěznou budoucí podobu nové školy. Jak na tebe osobně architektonické návrhy působí a odráží nějak tvou vizi toho, jaká by ta škola měla být?
Určitě ano. Jednak by ve škole měl být světlý, otevřený prostor, který působí optimisticky. Potom mi přijde krásně vymyšlený venkovní prostor. I když není velký, je velmi efektně využitý proto, aby děti mohly každodenně trávit čas venku. Třeba se mi moc líbí myšlenka hřiště pro tělesnou výchovu v jakémsi „druhém patře“ venkovní části. Může se tam odehrávat i venkovní výuka dalších předmětů, je tam krytá venkovní učebna, zároveň je to jasně ohraničený a bezpečný prostor. A nakonec bych zmínil úctu k tradici v propojení s moderními prvky, což bych si moc přál. Aby bylo stále cítit, že budova má historii, že tam učil Mendel, že má nějaký genius loci.
Když už zmiňuješ Mendela – jakým způsobem chceš ve škole konkrétně navázat na jeho odkaz?
Já vidím asi dvě nejdůležitější roviny. Jedna rovina je duchovní, takové to srdce, že Mendel byl člověk, který byl hluboce věřící. Zároveň to byl člověk aktivní, který se nebál vstupovat do veřejného života, který zažil spoustu neúspěchů, pádů, zklamání, několikrát třeba vyletěl od zkoušek. Byl to člověk, který zažil to, že se mu nedaří, ale i tak dokázal vstát a jít dál. Zažil, že mu někdo dal znovu šanci. Tohle může děti i učitele velmi inspirovat!
A potom je tam samozřejmě ten jeho vědecký odkaz. Tam bych chtěl, aby škola nabízela možnost přírodovědného zaměření žáků na druhém stupni. Chceme nabídnout posílenou výuku přírodovědných předmětů pro ty, kdo budou mít zájem, chuť a talent. A ještě bych rád zmínil takové své malé soukromé přání – dostat zpět do školy včely a včelí úly. Zatím nevím, jak se nám to podaří s architekty vymyslet, ale moc by se mi tam takový prvek přírody navíc úzce spojený s Mendelem, líbil.
Jakým způsobem bude ve škole přítomno křesťanství, náboženství obecně? Je to škola jenom pro věřící?
Moc si přeju, aby tam byla přítomná evangelijní radost. A tu chceme nabídnout každému, nejen věřícím, ale i hledajícím nebo těm, kdo chtějí žít v souladu se základními křesťanskými hodnotami. Velmi konkrétně třeba tak, že se na začátku týdne setkáme na společné mši svaté. Že nový den začneme písní. Že jak děti, tak učitelé umí poděkovat, odpustit, omluvit se. Účast na mši svaté nebude povinná – bude to nabídka. Stejně tak modlitba nebo píseň na začátku vyučování. Nedílnou součástí výuky bude i předmět náboženství. Školní kaple by taky měla být celodenně otevřená pro všechny, kdo chtějí přijít. A k dispozici bude všem dětem i učitelům školní kaplan.
Co bys rád zmínil ke vzdělávacímu programu? Na které předměty bude škola klást důraz?
O druhém stupni jsme už trochu mluvili. Na prvním stupni bych rád posílil už od první třídy výuku angličtiny, kvalitní češtinu a matematiku. Co se týče nějakých pedagogických trendů a směrů, rádi bychom navázali na responzivní výuku, která se hodně šíří v anglosaském světě (autor konceptu britský pedagog Dylan Wiliam, pozn. red.). Ve zkratce jde o koncept efektivní výuky, který zajistí, že učitel vždy ví, jak na tom který žák je a jakou podporu momentálně potřebuje. Jsme také školou v centru města, takže určitě budeme navštěvovat různá muzea, historické památky i moderní stavby. Chci, aby výuka samotná byla jednotná, tzn., aby se nemohlo stát, že některý z učitelů věnuje období husitství půl roku a jiný týden. Prioritou je také jednotný systém komunikace s rodiči.
Jaké bude propojení se Základní uměleckou školou, která bude v nové budově školy sídlit také?
Budou tam tři obory (výtvarný, hudební a taneční) a díky novým prostorám se navýší i kapacita ZUŠky. Děti tam jednak mohou navštěvovat kroužky, jednak budeme úzce spolupracovat i při výuce hudební nebo výtvarné výchovy.
Ve tvé vizi, kterou máme i na webových stránkách, školu charakterizuješ také jako „místo setkávání generací“. Můžeš to trochu rozvést?
Byl bych rád, kdybychom spolu s dětmi, jejich rodiči a prarodiči a učiteli tvořili komunitu. Abychom se společně setkávali. S důvěrou spolu komunikovali. V plánu rekonstrukce je také prostor, něco jako kavárna, kde si rodiče, kteří přivedou dítě ráno do školy (nebo naopak na něj čekají odpoledne) mohou dát kávu a něco dobrého, posedět, setkat se s druhými. Přemýšlíme teď nad různými způsoby, jak by to mohlo fungovat právě třeba i v propojení se Základní uměleckou školou.
Můžeš ještě na závěr přiblížit, co školu v nejbližší době čeká?
Teď v únoru moc zvu všechny zájemce z řad rodičů, dětí i učitelů a další veřejnosti na Den otevřených dveří. Škola bude otevřená ve čtvrtek 26. února od 16 hodin. Bude zde prostor nejen k osobní prohlídce, ale také podrobně představíme vizi školy i plán rekonstrukce a budeme odpovídat na případné otázky.
Letos v létě by se mělo začít s první etapou rekonstrukce tak, aby od začátku příštího roku (2027) mohla fungovat Základní umělecká škola. Postupně se pak v horizontu 5 až 6 let opraví všechny prostory školy, vybudují se nové učebny i venkovní areál. Na podzim letošního roku proběhne výběrové řízení na pozici učitelů i dalších klíčových zaměstnanců školy. Učit se začne v přespříštím školním roce 2027/28. Budou otevřeny první dvě třídy, další třídy budou přibývat v příštích letech.
Díky za rozhovor.
