Farnost Moravec zve na vzpomínkové setkání s odhalením pamětní desky u příležitosti 100. výročí narození Mons. Josefa Valeriána, faráře v Moravci v letech 1976-2016
V neděli 16. března v 9.30 se v kostele Nalezení sv. Kříže v Moravci koná děkovná mše svatá (celebruje Mons. Pavel Posád, pomocný biskup českobudějovický). Po mši svaté bude odhalena pamětní deska před kostelem. Motto: "VYDRŽET A NEPADNOUT."
Mons. Josef VALERIÁN se narodil 15. 3. 1925 ve Zborovicích, okr. Kroměříž. Kněžské svěcení přijal v roce 1949 v Brně. V kněžské službě působil jako kaplan v Jaroměřicích nad Rokytnou, Ořechově u Brna, v Jihlavě u sv. Jakuba, v Tišnově a jako farář v Lanžhotě a na Moravci u Křižanova a ve Stražku. Po nastoupení na své první místo do Jaroměřic nad Rokytnou byl 18. 8. 1951 zatčen v tzv. babickém případu. Odmítl kolaboraci a místo arcibiskupského sekretáře v Praze. Byl vězněn v Jihlavě, Želivě, Hájku u Prahy. V letech 1953-55 byl u PTP. Po propuštění bydlel u matky v Boskovicích, kde pracoval jako dělník. V letech 1957-61 působil v Ořechově u Brna, v roce 1961 v Jihlavě a Tišnově, kde byl téhož roku znovu zatčen. Byl vězněn v Brně-Bohunicích a Valdicích. V roce 1964 byl propuštěn, pracoval na pile v Boskovicích, kde opět i bydlel. Po politické změně nastoupil na přání biskupa Mons. Karla Skoupého jako farář do Lanžhota, odkud byl přeložen v době normalizace v roce 1976 do farnosti Moravec a okolí, kde působil do roku 2015, pak žil v místním DD. V roce 1968 byl rehabilitován, pak derehabilitován a v roce 1990 opět plně rehabilitován. V roce 2000 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován Kaplanem Jeho Svatosti s titulem Monsignore. Zemřel 27. 3. 2016 v Novém Městě na Moravě, pohřben byl 2. 4. 2016 na Moravci.
Mons. Josef VALERIÁN byl čestným a statečným člověkem. Nedal se zlomit nepřátelskou silou a zvůlí. Trpěl ve vězení i na svobodě pod neustálým dohledem StB a státního dozoru nad církvemi. Veškeré své síly věnoval dětem, mládeži, péči a budování církevních objektů a zvelebování a zušlechťování života na vesnici. Byl pracovitým, oblíbeným a váženým člověkem, věrným národu a Bohu. Trpěl pro své občanské přesvědčení a náboženské vyznání. Ze svých působišť byl překládán pro své horlivé působení, úspěchy v pastoraci a nekompromisní postoj k totalitnímu režimu. Ze slováckého Lanžhota byl záměrně přeložen na Vysočinu na Moravec, místo internačního tábora pro staré kněze, dnes DD, kde byl stále pod dozorem StB. Od roku 1989 aktivně vydával svědectví o věrnosti Bohu, Církvi a národu těch, kteří od roku 1948 byli popraveni či věznění jako on. Ne vždy se však setkával s pochopením a uznáním od společnosti a zástupců brněnského biskupství. Nezahořkl, neupadl v pasivitu, byl aktivní. I v době svého stáří horlivě pracoval a působil.
(© P. Bejček)