Kdo byl J. J. Kamel, SJ?
Jak ve své studii uvádí V. Rusek: „Jiří Josef Kamel se narodil v Brně 21. dubna 1661. V letech 1682-1687 byl laickým jezuitským řádovým lékárníkem v Brně, Jindřichově Hradci a Českém Krumlově. Po cestě s jezuitskými misionáři 1687 – 1689 na Filipíny, se 6.7.1689 usadil v Manile. Ve zdejší jezuitské koleji založil lékárnu dle středoevropského (rakousko – českého) vzoru, nejproslulejší na Luzonu. Užíval evropská léčiva a doplňoval je domácími léčivými rostlinami, jejichž účinky prozkoumával. Založil zde i botanickou zahradu. Působil též jako lékař, ošetřovatel nemocných v kolejním lazaretu (od 1695), byl znám svou charitativní činností.
Jako první sbíral místní rostliny (jeden keřík nazval „Myrtillus bohemica“) a sestavoval herbáře, studoval živočichy, pořizoval jejich kresby a detailní popisy, uváděl jejich názvy v různých jazycích: domorodém, indickém, malajském, čínském, španělském a latinském. Výsledky svých pozorování, tj. kresby, pojednání, herbáře, posílal do Londýna lékárníkovi Jamesu Petiverovi (1663 – 1712) a přírodovědci Johnu Rayovi (1682 – 1705). Ti je předávali „Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge“ k uveřejnění v nejstarším vědeckém časopise „Philosophical Transactions“. Mnoho zpráv se však cestou ztratilo. Jeho herbář, na 400 kreseb a korespondence (1695 – 1705), je uložena v British Museum v Londýně, 260 kreseb v knihovně Katolické university v Lovani (Leuven, Belgie). Nejzajímavější kresby uveřejnil 1702 – 1709 J. Petiver v publikaci „ Gazophyllacei Naturae et artes.“ J.J. Kamel napsal 12 latinských pojednání o floře, fauně i minerálech filipinských ostrovů, včetně Luzonu.
Svou badatelskou a objevitelskou činností významně obohatil soudobé poznatky botanické, zoologické i farmaceutické (o nové léčivé rostliny a okolnosti jejich účinků) a zařadil se tak k budovatelům moderní přírodovědy v 17. století. Pokusil se také o systematické třídění rostlin. Jako první popsal roku 1699 rostlinu Strychnos Ignatii (Faba Sancti Ignatii seu Higasur, kulčiba hořká), z jejichž bobů francouzští chemici P.J.Pelletier (1788 – 1842) a J.B. Caventou (1795 – 1877) izolovali alkaloid strychnin. Poznal též Salix peregrina Rauwolfii, jejíž kořeny a listy se užívaly proti hadímu uštknutí. Z ní se podařilo izolovat reserpin užívaný k léčení vysokého tlaku a depresí. Jako první popsal také létavého hmyzožravce Galeopithecus, létající rybu Hirnudo Luzonis, vyvracel tehdejší představu, že myši, červi a hmyz vznikají z tlejícího listí, u hmyzu rozeznal dvojí pohlaví.
Carl Linné (1707 – 1778) v uznání jeho vědeckých zásluh vymezil v čeledi Theaceae rod Camellia - Thea japonica seu chinensis dostala název Camellia Thea. Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně vydala pamětní medaili s Kamelovým jménem.
Kamelův život charakterizuje neúnavná dychtivost po vědeckém poznání i neustálá ochota k praktické pomoci nemocným. V tom může být vzorem i současným vědcům, lékařům a lékárníkům. Jiří Josef Kamel zemřel v Manile 2. května 1706 na prudké horečnaté střevní onemocnění...“