Velký pátek
Ježíš přijímá rozsudek smrti v den, kdy byli v Jeruzalémském chrámě
obětováni velikonoční beránci. Stává se novým velikonočním beránkem, který
svou smrtí zpečetil novou věčnou smlouvu mezi Bohem a lidmi, smlouvu o spáse
každého člověka. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická
památka, která se skládá ze tří částí: bohoslužby slova, uctívání kříže a
přijímání.
Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle Jana. Poukazují na Ježíše -
beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění
hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení
vykoupení. Ježíšovo „dokonáno jest“ na kříži je jeho triumfem. Nápis na
Ježíšově kříži, napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích,
poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z
projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst.
Bílá sobota
Bílá sobota je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do
podsvětí. Je to den modliteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu církev
neslaví mši.
Velikonoční noc
Velikonoční noc zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku. Vyjadřuje
velikonoční vítězství nad smrtí a „přechod“ (pesach) z područí utrpení a
smrti do života svobody a plnosti.
Slavnost Veliké noci je odedávna nocí bdění, v níž křesťané očekávají
zmrtvýchvstání Páně a slaví je. Velikonoční vigilie (bohoslužba v předvečer
svátku) byla od prvních křesťanských dob noční slavností a končila teprve
společným stolováním za rozbřesku nového dne.
Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu:
* oslava velikonočního světla (velikonoční oheň, velikonoční svíce -
„paškál“)
* bohoslužba slova
* křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest)
* bohoslužba oběti - eucharistie.
Neděle zmrtvýchvstání
Mše této neděle má být co nejslavnostnější. Paškál (velikonoční svíce) -
symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v
presbytáři (kněžišti).
