PROGRAM
09:50 příjezd a ubytování
10:00 zahájení a modlitba během dne
10:10 Předávání víry a charisma víry (R. D. Mgr. Marcel Javora)
11:15 Duchovní správce, nebo otec? (R. D. Mgr. Vladimír Záleský)
12:30 oběd
14:30 Mezigenerační pastorace (R. D. Mgr. Jiří Kaňa a hosté)
16:15 Situace rodiny v ČR (PhDr. Ing. Marie Oujezdská)
17:15 mše svatá s večerními chválami
18:30 večeře
19:30 promítání filmu Za bílého dne
07:15 mše svatá s ranními chválami
08:15 snídaně
09:00 První světová válka a její dopad do dnešních dní (doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.)
10:45 Umění dialogu v životě kněze (R. D. Mgr. Vít Zatloukal)
12:30 oběd
14:30 Umění komunikace skrze etiketu (manželé Hroníkovi)
18:15 večerní chvály
18:30 večeře
19:30 individuální setkání kněží podle ročníků či diecézí
08:00 ranní chvály
08:15 snídaně
ukončení
Předávání víry a charisma víry
R. D. Mgr. Marcel Javora, farář ve Vysočanech u Blanska
Je dvojí poslání, které nese křesťan. Uchovat svoji víru a předat ji druhým. To první znamená „bojovat dobrý boj“ až do konce svého běhu. (2 Tim 4,7) To druhé znamená umožnit jinému člověku, aby v sobě schopnost víry objevil a zaměřoval ji správným směrem. Existuje dar, který to usnadňuje. Je to víra, která má charakter charismatu a projevuje se tím, že se přelévá do dalších srdcí s lehkostí a intenzitou, typickou jen pro působení Ducha Svatého…
Duchovní správce, nebo otec? ...........
R. D. Mgr. Vladimír Záleský, farář ve Žďáru nad Sázavou - II
Věřím, že křesťanství je více, než vytříbená morálka, než solidní etický systém, než ideologie. Papež František nedávno řekl: „V ideologii není totiž Ježíš, a tak chybí Jeho něha, láska a mírnost. A když se křesťan stane učedníkem ideologie, ztrácí víru: už není učedníkem Ježíšovým, nýbrž učedníkem tohoto či onoho myšlení.“ Čím je tedy evangelium, vyjadřuje vidění Pascalovo, ve kterém slyšel tato slova Boží: „Nejsem Bůh filosofů a učenců, nýbrž Bůh Abraháma, Izáka a Jakuba.“ Naše náboženství je tedy společenství živých, slabých, nedokonalých lidí s živým Bohem Otcem.
Mezigenerační pastorace
R. D. Mgr. Jiří Kaňa, farář v Blansku, a hosté
Ve společnosti je zaběhnutým zvykem organizovat kulturní, sportovní, společenské i vzdělávací akce víceméně pro stejné věkové nebo sociální kategorie. Obdobně se však dnes chová i církev, takže má zavedená: setkání mládeže, společenství manželů, klub seniorů, mateřinku pro předškolní, dětskou bohoslužbu, klub podnikatelů apod. Přitom charakter církve je spíše rodinný, tedy multigenerační. Člověk totiž ke svému životu potřebuje nejen vrstevníky a sociálně blízké, ale také komunikaci a soužití s dalšími generacemi a sociálními skupinami. Církev je jedna z mála „organizací“ ve společnosti (ne-li jediná), na jejímž životě a působení se podílejí všechny možné generace (věkové i sociální). Má k tomu totiž vynikající předpoklady, a proto by si je měla víc uvědomit a promítnout do svého života i svých aktivit.
Situace rodiny v ČR
PhDr. Ing. Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu
V jaké situaci žijí současní rodiče? Jaká témata je opravdu zajímají? S čím bojují? V čem by mohli být křesťané jiní? Přednáška jistě nenabídne vyčerpávající odpověď, ale pohledy na současnou rodinu vycházející z práce Národního centra pro rodinu.
Sto let od vypuknutí Velké války
doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.,
docent na katedře politologie FSS MU Brno;
odborně se zaměřuje na teorii komunální politiky,
na teorii nedemokratických režimů a na moderní české a světové dějiny.
V roce 2014 uplyne sto let od vypuknutí první světové války, co do počtu obětí nejkrutější války, která se dotkla dějin českého národa. Přednáška se zaměří na příčiny, které k válce vedly, především si ale bude všímat jejích důsledků pro každodenní život – ztráty víry v Prozřetelnost, v budoucnost, rozklad morálních systémů. Vycházet přitom bude nejenom z „velkých“ dějin, ale i z reflexe krásné literatury a mikrohistorických sond.
Umění dialogu v životě kněze
R. D. Mgr. Vít Zatloukal, biskupský vikář pro pastoraci, Ostrava
Umění naslouchat. Dialog je prostor pro hledání pravdy. Umíme vést dialog mezi sebou navzájem? Dokážeme vést opravdový dialog s věřícími? A s lidmi ve světě? Zamyšlení nad dosavadními zkušenostmi z malé (kněžské) synody ostravsko-opavské diecéze a úvaha nad novými formami dialogu v církvi… „Chce-li církev být živá a skutečně plnit své úkoly, musí existovat mezi církevními autoritami v každé rovině a mezi katolickými institucemi a věřícími stálý obousměrný a celosvětový tok informací a názorů. (…) Duchovní hodnoty vyjadřované církví ovšem vyžadují, aby informace o jejich záměrech a plnosti jejich aktivit byly úplné, pravdivé a otevřené. (Communio et progressio 120-121)“
Umění komunikace skrze etiketu
manželé Hroníkovi, jednatelé firmy MotivP zaměřené
na poradenství a vzdělávání, na řízení lidských zdrojů aj.
Etiketa vypadá jako zbytečná složitost, když ji vnímáme jako pouhý soubor pravidel. Podstatou etikety je však usnadňovat kontakt a být pro druhého. Proto začneme buberovským „Já povstává skrze Ty“. Ta věta má nejen dialogický, ale i teologický rozměr. Budeme však zůstávat u samotné mezilidské komunikace. Budeme mluvit o 5 důvodech sdělení, zejména u toho posledního, kterým je potvrzení toho druhého. Také si řekneme o 4 zásadách společenského chování a o 3 atributech budování vztahu. Budeme také se zabývat různými situacemi, ve kterých se můžeme ocitnout. Jak vystupovat na zastupitelstvu, při různých společenských událostech, jak mít první kontakt s nevěřícím v těžké situaci či s politickým reprezentantem apod. Především nám půjde o porozumění principům etikety.
