Koncepce
a libreto expozice
Karel Rechlík

Odborná spolupráce
Aleš Filip, Jan Press
Miloš Stehlík 

Teologická konzultace
latinské texty
Karel Cikrle, Petr Nešpor Petr Mareček

Architektonické
řešení expozice
Tomáš Rusín, Ivan Wahla

Grafická spolupráce
Magdalena Říčná

Exponáty zapůjčily
řeholní řády
a římskokatolické farnosti
brněnské diecéze.

Klanění tří králů

Uzdravení slepého

Poslední večeře (výřez)

Ecce homo

Kristus Zmrtvýchvstalý

Světec s knihou (výřez)

MUZEUM SAKRÁLNÍHO UMĚNÍ

představuje exponáty pocházející z kostelů a far brněnské diecéze.
Obrazy a plastiky vyprávějí příběh života Ježíše, kterého jeho
současníci nazývali Nazaretský.
Čtyři desítky prací byly vybrány tak, aby doložily velké umělecké
dědictví a zároven upozornily na svoje myšlenková východiska
a inspirační zdroje. Vedle známých středověkých skvostů jsou některá díla veřejně vystavena poprvé.

V členitých prostorách historického domu Petrov 1 se návštěvníkovi nabízí možnost bezprostředního setkání tváří v tvář.
Vzájemné srovnání výtvarné řeči obrazů a plastik s texty evangelních zpráv má přispět k hlubšímu pochopení a také prožití jejich uměleckého i duchovního poselství.

Výstavní prostory s rozmístěním exponátů

---

Ježíšovu narození je věnována nejmenší samostatná prostora expozice. Teilhard de Chardin v jedné ze svých úvah píše, že samotné počátky všech velkých událostí a procesů se vždy ztrácejí našemu analytickému pohledu. Odehrály se v nepatrném detailu a většinu stop jejich zrodu setřel další dramatický vývoj. Můžeme předpokládat, že tomu tak bylo i zpohledu současníků, kteří narození Mariina dítěte v Betlémě sotva zaznamenali.
„Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina,“
píše evangelista Lukáš.

1) Narození Páně z Mostiště, 1510 – 1520
2) Klanění tří králů z Mikulova, konec 16. století
3) Andělská peruť z Luk nad Jihlavou, 18. století

Druhá výstavní místnost zahrnuje několik témat od zvěstování Panně Marii až po křest Ježíše
v Jordánu, který stojí na počátku jeho veřejného působení.

1) Panna Maria ze Zvěstování 
     od Sv. Jakuba v Brně, konec 15. století
2) Klanění tří králů z Dolních Dunajovic, konec 17. století
3) Madona ze Sebranic, druhá čtvrtina 15. století
4) Křest Páně z Radostína nad Oslavou, kolem roku 1780
5) Hlava anděla z Valtic, Giovanni Tencalla, 1653– 1654

Hlavním exponátem je obraz Uzdravení slepého.
Spolu s mnoha Ježíšovými zázraky má navrácení zraku hluboký symbolický význam. Obnovení zraku tělesného je znamením obnovení zraku duše pro víru v Ježíše - Spasitele.

1) Uzdravení slepého z Mikulova, Caravaggiův okruh, první polovina 17. století
2) Ježíšova rozmluva s Nikodémem z Knínic, Ignác Raab, asi 1775
3) Panna Maria z Hnanic, první polovina 18. století
4) Apoštol Jakub Větší ze Cvrčovic, první polovina 18. století

Tématem, se kterým se návštěvník setkává hned po vstupu do expozice, je poslední večeře.
Pro všechny křesťany je poslední večeře událostí zásadního významu. Zde leží základ
a východisko dnešní eucharistické bohoslužby. Kristova slova nad chlebem a vínem zaznívají
v křesťanských chrámech a společenstvích už dvě tisíciletí.

1) Monstrance z Telče, první čtvrtina 16. století
2) Poslední večeře ze Slavonic, kolem roku 1520
3) Kalich z kostela sv. Janů v Brně, 15. století
4) Paténa z kostela sv. Jakuba v Brně, 
    druhá polovina 18. století
5) Lavabo z Lomnice, Mistr H. R., po roce 1671
6, 7) Apoštolové Petr a Pavel z Jihlavy, František Preiss, kolem roku 1700
8, 9) Klečící Kristus a Spící apoštol Petr z Olivetské hory, 
    v Modřicích, kolem 1480–1490

Pašije (lat. passio = utrpení) vyprávějí o řadě událostí odvíjejících se od Ježíšova zatčení a vrcholících jeho ukřižováním na Golgotě.

1) Bičování Krista ze Znojma-Hradiště, druhá polovina 17. století
2) Ecce homo z Lysic, kolem roku 1700
3) Bolestný Kristus ze Znojma, 1. polovina 18. století
4) Bolestný Kristus ze Slavonic, konec 16. století
5) Bolestná Panna Maria ze Slavonic, konec 16. století
6) Ukřižovaný z Dačic, 17. století
7) Pieta z Prosiměřic, 1420–1430
8) Ukřižování z Měřína, 18. století
9) Kladení do hrobu z Dyje, začátek 16. století
10) Vanitas z Lysic, 18. století
11) Kající se Marie Magdalena z Letovic, 18. století

Kristovo zmrtvýchvstání je nejhlubším tajemstvím a centrálním článkem křesťanské víry. Apoštol Pavel vysvětluje Korinťanům: „Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i z mrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.

1) Oplakávání z kostela sv. Janů v Brně, 1510–1520
2) Kristus Zmrtvýchvstalý z Příseky, kolem roku 1500
3) Korunování Panny Marie z Hnanic, konec 15. století

Seslání Ducha Svatého se odehrálo v Jeruzalémě. V Janově evangeliu Ježíš mluví o Duchu pravdy, který vychází od Otce a který je Přímluvcem a Utěšitelem.
Jeho sestoupením se naplnil a prorocká Jóelova předpověď: „A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi.“
Otevřela se nová etapa dějin spásy.

1) Světec s knihou ze Slavonic, konec 15. století
2, 3) Světice (Královny) z katedrály na Petrově v Brně, první polovina 14. století
4) Panna Maria se světci (Sacra conversazione) od Sv. Jakuba v Brně, kolem roku 1520
5) Smrt Panny Marie z Mostiště, 1510-1520
6) Křtitelnice z Křižanova, Mistr Jan z Velkého Meziříčí, konec 15. století