Před Městským soudem v Brně probíhá v souvislosti s restitucí movitých věcí projednání žaloby Římskokatolické farnosti proti Moravské galerii v Brně o vydání fresky Smrt Panny Marie.
Tato freska byla součástí gotického kostela sv. Václava z počátku 16. století. Komunisté z Okresního národního výboru v Břeclavi ve snaze postihnout tradiční centrum náboženské oblasti úmyslně narušili statiku kostelní věže vojenským cvičením, kdy dvacítka tanků nepřetržitě dlouhé hodiny jezdila kolem gotického chrámu, až věž při příležitosti výročí Vítězného února v noci 25. února 1961 spadla a poškodila chrámovou loď.
Sakristie a presbytář kostela, tvořící nejvýznamnější památku tzv. jagellonské gotiky na Moravě, srovnatelnou s Vladislavským sálem Pražského Hradu a Chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře, však zůstala nepoškozena a Státní ústav památkové péče, Ministerstvo školství a kultury, významné osobnosti jako V.V.Štech, spolu s podpisovou akcí více než poloviny tehdejších obyvatel Hustopečí se snažili o jejich záchranu. ONV Břeclav však rozhodl o demolici a o použití zbytků kostela k výstavbě silnice. Zachoval se písemný pokyn předsedy Okresního národního výboru Břeclav soudruha Horčičky z 05.04.1961 ministerstvu školství „Hustopeče svým složením jsou středem vysoce religiosního okruhu obyvatel a dle názoru byra OV KSČ i rady ONV je předpoklad, že pokud budou v tomto místě stát poslední zbytky kostela, do té doby bude vytvářen tlak na jeho celou obnovu v původním stavu. Na dotvrzení tohoto důvodu podotýkáme, že v současné době se projevují ohlasy mezi katolickým obyvatelstvem na uspořádání sbírek na obnovu kostela… Kostel má sloužit k udržování starých předsudků.“ Cennou fresku Smrt Panny Marie z roku 1507 se podařilo zachránit sejmutím ze zdi kostela a přenesením na nový podklad.
Dalších 30 let pak stát nedovolil v Hustopečích výstavbu nového kostela. Až počátkem 90tých let byl vystavěn na místě zbořeného chrámu nový kostel a od té doby usilovala farnost o vrácení maximálního množství prvků z původního kostela včetně fresky. Stát však fresku odmítal vydat a v novém kostele je tak umístěna pouze její kopie. Právní podklad pro současnou žalobu vytvořil až zákon o majetkovém vyrovnání z roku 2012. Stát, resp. ředitelství Moravské galerie v Brně však odmítá originál fresky církvi nadále vydat s osobitou právní konstrukcí, dle které stát úmyslnou demolicí původního kostela a odnětím fresky do svého držení přes opakovaný výslovný nesouhlas farnosti, takto v roce 1962 nabyl k fresce vlastnického práva a freska tak nemá tzv. funkční souvislost s kostelem nově vybudovaným v devadesátých letech, proto ji Moravská galerie v Brně nevydává. Další jednání soudu se uskuteční 6. února 2016, kdy by měl být vydán rozsudek.
Zpracoval JUDr. František Severin
Další aktuality:
Generální sekretář ČBK k odblokování majetku (31.5.2016 | )
