Biskupství brněnské

Noci s Nikodémem

Ilustrace
4.12.2017

Letos uplynulo pět let od zahájení pastoračního projektu Nikodémova noc. Projekt, který vznikl u kostela Božího milosrdenství ve Slavkovicích jako iniciativa pro Rok víry, se rozšířil do mnoho kostelů.

Ve shonu naší doby jsme ohroženi neschopností se zastavit a z určitého odstupu se podívat na důležité věci našeho života. Být stále "v pohotovosti" je pro nás však náročné a vede k únavě, vyčerpanosti a tendenci řešit jen to, co je bezprostředně a neodkladně nutné. Toužíme si odpočinout, odreagovat se, zabavit se něčím jiným. Přemýšlení o základních a hlubších věcech svého života i života blízkých odkládáme na později a později, až do neurčité budoucnosti… V tomto stádiu vyzařujeme do našeho okolí nervozitu, jež se po čase mění v uzavřenost do sebe, nebo k útěku ke vší možné i nemožné činnosti, kterou si dokazujeme, že žijeme. Před dvěma tisíci lety prožíval nevyřešené věci svého života i jeden vzdělaný a vysoce postavený muž jménem Nikodém. Na to, co jej trápilo a na co hledal odpovědi, potřeboval někoho, komu by mohl důvěřovat, a také tmu noci, aby každý neviděl kam a za kým jde. Pro Nikodémy dnešních časů je nabízeno setkání s týmž Ježíšem,“ řekl k Nikodémově noci brněnský diecézní biskup Vojtěch Cikrle.

O malé ohlédnutí za pěti lety existence Nikodémovy noci jsme požádali koordinátora projektu. P. Wojciecha Zubkowicze, z řádu pallotinů.

Kdy a proč vznikl projekt Nikodémova noc?

Projekt v roce 2012 původně pro kostel Božího milosrdenství ve Slavkovicích. Prožívali jsme tehdy Rok víry a hledali jsme pastorační projekt, který bychom mohli nabídnout všem poutníkům, aktivitu, která dokáže vytvořit trochu jiný prostor setkání, než jsme zvyklí, a přitom oslovit i ty, pro které je důležité zachovat určitou intimitu osobního setkání. Tyto cíle nás přivedly k podobě, jakou dnes Nikodémova noc má. Když jsme měli představu, jak by vše mohlo probíhat, zmínili jsme se o projektu brněnskému biskupovi Vojtěchu Cikrlemu, který jej hned podpořil, a díky tomu se Nikodémova noc dostala do povědomí širší veřejnosti a rozšířila se do mnoha míst.

foto

Co je hlavním posláním Nikodémovy noci?

Hlavním posláním je osobní setkání s Ježíšem během adorace. A tady se dotýkáme specifika Nikodémovy noci. Přestože se adorace koná v katolických kostelech na mnoha místech, adorace během Nikodémovy noci je odlišná tím, že probíhá v tichu a ve tmě. Během adorace je přítomen kněz, který je k dispozici ke svátosti smíření nebo k rozhovoru, ale nijak do adorace nezasahuje, neoslovuje přítomné, nemodlí se nahlas apod. Každá farnost si může sama stanovit, jak často a jak dlouho se adorace koná. Někde je to každý týden, někde jednou za měsíc a jsou i takové farnosti, kde se Nikodémova noc koná třeba jednou za půl roku. Dá se to velmi plasticky přizpůsobit možnostem a potřebám jednotlivých farností.

Nejdůležitější je „dodržet“ ticho a tmu. Malé světlo u monstrance, dále v místě, kde je kněz, a třeba u vchodu do kostela, spojené s tichem, vytváří právě tu zvláštní atmosféru setkání, která mnoho lidí v dnešní době oslovuje. Tma pomáhá upřít náš zrak na Krista a ticho nás zase usvědčuje v tom, jak moc jsme soustředěni sami na sebe. Tyto dva prvky mohou proto na začátku vytvářet v člověku určité napětí. Jakmile je ticho, člověk musí nejdřív sám „uslyšet a vyslechnout“, co všechno v sobě nosí. Ale když se to všechno z člověka „vyleje“ a člověk ztichne, je šance, že se ke slovu dostane Pán. Ticho začne souznět s tmou, to, co ze začátku může někoho „dráždit“, po určité době pomáhá a umožňuje prožít intimní setkání s Kristem.

S jakou odezvou se během své existence projekt setkal, kolik zemí je do něj zapojeno?

V současné době, pět let po vzniku projektu, se Nikodémova noc koná skoro na třiceti místech po celé České republice, na několika místech na Slovensku, v Polsku a také v kostele San Salvatore in Onda v Římě.

Čím se Nikodémova noc odlišuje od Noci kostelů?

Oba projekty bych přirovnal k dvěma sestrám: k Marii a k Martě. Noc kostelů je podle mne tak trochu jako Marta. Je tam bohatství a různorodost aktivit, služeb a veškerých akcí spojených s kostelem. Lidé mohou „ochutnat“, co všechno sakrální prostor nabízí. Toto vše má za cíl přiblížit k duchovnímu prostoru. K prostoru, ve kterém lze také Krista potkat a Kristu naslouchat. Noc kostelů vnímám proto jako takový první krok, který je pozváním k dalšímu pokračování na cestě k duchovnímu setkání. Nikodémovu noc bych přirovnal spíše k Marii. Ta sedí u nohou Ježíše a naslouchá.

Jak byste vyhodnotil uplynulých pět let?

Především s vděčností k Bohu vnímám Nikodémovu noc jako dar, který jsme všichni obdrželi od milosrdného Otce k Roku víry. Je v tom velké Boží požehnání a pastorační šance. Kněží z farností, kde se Nikodémova noc koná, říkají, že Nikodémova noc otevřela jakoby nové dveře do kostela a že na adoraci vidí nové lidi, které z kostela normálně neznají. Je to taková nová, jiná stezka k Ježíši.

Další zajímavá zkušenost se týká tmy a ticha. Dodržet tmu asi není až takový problém, i když sám vím ze Slavkovic, že občas sem tam poblikává malé světlo v lavici, protože někdo si něco čte nebo píše. Když se to stane na chvilku a nikoho vedle to nebude dlouhodobě rušit, neviděl bych v tom nějaký veliký problém. Tma je prostředek, který vytváří intimitu setkání, ale nějaké malé světlo na chvíli by nemělo ublížit. Daleko zajímavější je problém ticha. Tady mám opravdu dojem, že pro mnohé setrvat v tichu před Kristem je podobná výzva, jako jít ke Kristu po vodě. Mám dojem, že dnešní člověk má stejně velkou potřebu ticha jako strach z ticha. Myslím si ale, že právě proto bychom po této „stopě“ měli jít, že nám to naznačuje směr, kde mohou být duchovní plody.

Mám také velkou radost, že se k projektu připojilo už tolik míst. Opravdu jsem netušil, že projekt najde takovou ozvěnu na mnoha tak různých místech. Jsem přesvědčen, že vše chce svůj čas a že Pán sám Nikodémovu noc „režíruje“ a osobně na ní zve. My se jenom snažíme o Nikodémově noci říkat a seznamovat lidi s tímto projektem.

Kde se můžeme o Nikodémově noci dozvědět více?

Díky spolupráci s brněnským biskupstvím byly vytvořeny webové stránky projektu, které lze najít na adrese: www.nikodemovanoc.cz Tam jsou veškeré informace, mapka a seznam míst, kde se Nikodémova noc koná. Na stránkách lze také najít připravené plakátky a materiály. Prostřednictvím stránek lze také svým známým poslat virtuální pohlednici s pozváním na Nikodémovu noc.

Ilustrační fotografie z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně zve ke chvílím zastavení v tichu a tmě. Na Petrově se Nikodémova noc koná každý pátek od 20.00 do 22.00 hodin.
Foto: Vít Kobza
 

Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality