Biskupství brněnské

Noc kostelů 2015: Obraz Panny Marie Svatotomské – Divotvůrkyně

Ilustrace
29.5.2015

Návštěvníci Noci kostelů budou mít letos mimořádnou příležitost zhlédnout v kostele sv. Tomáše v Brně kopii milostného obrazu Panny Marie Svatotomské, nazývané také Gemma Moraviae - Perla Moravy či Palladium - Ochránkyně města Brna. Zázračné pomoci Panny Marie Svatotomské je připisována skutečnost, že město nebylo před 370 lety, v roce 1645, dobyto přesilou švédského vojska.Během celého večera bude obraz vystaven v prostoru před oltářem a k dispozici budou pořadatelé, kteří zájemcům přiblíží význam obrazu.

Zázrak je určitým zviditelněním Boží blízkosti a moci. Zázraky, spojené s milostným obrazem Panny Marie Svatotomské potvrzují, co Bůh vykonal na přímluvu Panny Marie.

V období baroka se odehrála většina zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Svatotomské. A to zejména proto, že v tomto období, např. při morových epidemiích či v období válek lidé nejvíce prosili o pomoc. Například v roce 1638 byl na přímluvu Panny Marie navrácen zrak jedné mladé dívce. V roce 1742 byla v Bílovicích zachráněna topící se holčička, která spadla z můstku do vody. V Gemma Moraviae z roku 1736 jsou zapsána další svědectví o uzdravení od silné bolestí hlavy nebo navrácení zraku. V roce 1682 Panna Marie zachránila mnišky z Trnavy, které unikly před Turky do Brna. V roce 1689 pomohla při hašení svatojakubské věže, která byla zachvácena velikým požárem.

K obrazu Panny Marie Svatotomské

Zvláštní skupinu zobrazení v katolické věrouce tvoří tzv. milostné obrazy a sochy. Některé prameny je zmiňují jako zázračné obrazy či divotvorné obrazy. Rozumí se tím obraz, který požívá zvláštní úctu, obdiv a důvěru věřících, skrze kterou se věřícím dostává určitých milostí. Přitom je příznačné, že milostným obrazem se může stát dílo s velkou, ale i velmi malou uměleckou hodnotou. Téměř vždy je milostný obraz svázán s pověstí, která vypráví o jeho ztracení, objevení, nalezení, zachránění, apod. O některých milostných obrazech s Pannou Marií se dokonce traduje, že jsou dílem sv. Lukáše, o jiných se tvrdí, že jsou kopiemi jeho děl.

Tak je to i s milostným obrazem Panny Marie Svatotomské, nazývané také Gemma Moraviae - Perla Moravy či Palladium - Ochránkyně města Brna. Obraz prý nalezla sv. Helena (+330), matka císaře Konstantina, při své pouti do Svaté země, kde také nalezla zbytky Kristova kříže a ostatky tří králů. Obraz pak přivezla do Cařihradu, odkud se ve 4. století dostal do oblasti Itálie do Milána či jeho okolí. Zde se stal v roce 1162 (1158?) válečnou kořistí českého krále Vladislava, který jej převezl do Prahy. Král Karel IV. jej pak v roce 1356 daroval svému bratru markraběti moravskému Janu Jindřichovi při příležitosti založení augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně při kostele zasvěcenému Zvěstování Panně Marii. Pro obraz byla zbudována zvláštní mariánská kaple a úcta k obrazu se začala rychle šířit.

Obránci Brna povzbuzovaní jezuitou P. Martinem Středou se po celou dobu obléhání města švédskými vojsky v roce 1645 modlili k tomuto obrazu Panny Marie. Skutečnost, že Brno nebylo Švédy dobyto, je důsledkem, který je připisován zázračné pomoci Panny Marie. Úcta k Panně Marii po úspěšné obraně Brna vzrostla a klášter se stal vyhledávaným náboženským střediskem. V roce 1734 byla vystavěna pro obraz nová kaple a v Augušpurku byl pro obraz zhotoven tzv. stříbrný oltář. V roce 1736 byl obraz korunován jako Královna Moravy a začaly se šířit jeho kopie. Za panování Josefa II. museli augustiniáni klášter u sv. Tomáše opustit. Obraz byl v roce 1783 přenesen do bývalého klášterního kostela cisterciaček Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde je uložený dodnes. Obraz Svatotomské Madony je jedním z několika typů východních madon, který je znám jako Hodegetrie – průvodkyně po cestě životem.

Panna Maria, i když má na ikoně dominantní postavení, není nejdůležitější. Je „pouhým“ trůnem, na němž sedí pravý a jediný vládce, její syn a syn Boží, Ježíš Kristus, na kterého ukazuje pravou rukou, aby naši pozornost pokorně odvrátila od sebe a nasměrovala náš pohled směrem k Božskému dítěti. Marie není cestou, cestou je sám Kristus. Marie je ale znamením na cestě, které nám sděluje: „Udělejte, cokoli vám nařídí“.

Období 17. a 18. století bylo obdobím neustálého napětí a strachu, což přispělo ke zvýšení religiozity a k poznání, že pravá jistota spočívá v Bohu a nikoli v materiálních hodnotách. Zázrak je určitým zviditelněním Boží blízkosti a moci. Zázraky, spojené s milostným obrazem Panny Marie Svatotomské potvrzují, co Bůh vykonal na přímluvu
Panny Marie. V období baroka se také odehrála většina zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Svatotomské. A to zejména proto, že v tomto období, např. při morových epidemiích či v období válek lidé nejvíce prosili o pomoc. V archivu prelatury brněnských augustiniánů se zachovala písemná svědectví o zázracích.

Například v roce 1638 byl na přímluvu Panny Marie navrácen zrak jedné mladé dívce. V roce 1742 byla v Bílovicích zachráněna topící se holčička, která spadla z můstku do vody. V Gemma Moraviae z roku 1736 jsou zapsána další svědectví o uzdravení od silné bolestí hlavy nebo navrácení zraku. V roce 1682 Panna Marie zachránila mnišky z Trnavy, které unikly před Turky do Brna. V roce 1689 pomohla při hašení svatojakubské věže, která byla zachvácena velikým požárem. Bylo by možné uvést i další a další pomoci či zázraky.

Zpracovala PhDr. Ľudmila Dufková

Literatura:
Ludvík Kolek: Ochránkyně Brna Panna Maria Svatotomská. Brno 2008
Petr Zelinka: Obraz Madony Svatotomské. Brno 2001
Ivo Sperát. Thaumaturga Brunensis. Divotvůrkyně Brněnská. Brno 2011

 

Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality