Výstava Diecézního muzea v Brně nazvaná „Mezi klíčem a mečem – kníže František kardinál z Ditrichštejna a jeho doba“ bude instalována v prostorách krypty katedrály sv. Petra a Pavla v Brně v období od 19.června do 12. října 2014. Vernisáž zahájí ve středu 18. června 2014 v sále brněnského biskupství (Petrov 2) biskup Vojtěch Cikrle.Průběh výstavy bude zpestřen několika doprovodnými akcemi, jako jsou komentované prohlídky, tematická výstavka v salonku Diecézního muzea, nebo přednáškový cyklus s důrazem na představované období.
V curriculum vitae Františka kardinála z Ditrichštejna (1570-1636), velké postavy jak církevních, tak i obecných dějin, zaujímá letopočet 1599, od něhož letos uplynulo 415 let, zcela zásadní význam. Uvedený rok 1599 je rokem, kdy zahájil ani ne třicetiletý kněz a papežský komoří František z Ditrichštejna svoji církevní dráhu. V tomto roce byl jmenován papežem Klementem VIII. kardinálem, poprvé byl také ustanoven nejvyšším papežským legátem a latere. Na základě papežova přání byl však především zvolen a posléze také vysvěcen na olomouckého biskupa, do jehož jurisdikce tehdy spadalo Brno i rodové panství Mikulov. Tato města se pak po zbytek života, stejně jako Olomouc a Kroměříž, staly kardinálovým domovem.
Dalšími výročními letopočty, které sehrávají v Ditrichštejnově životě neméně významnou roli, jsou pak roky 1604 a 1634, kdy byl jmenován nejprve protektorem českých zemí a dědičných císařských zemí, na sklonku života pak také protektorem Germánie. Ditrichštejnův věhlas a vliv v období počínajícího baroka v českých zemích tak výrazně přesahuje geografické hranice Moravy.
Výstava, kterou připravuje Diecézní muzeum ve spolupráci s Význačnou kolegiátní kapitulou v Mikulově, představí návštěvníkům v kontextu doby osobnost Františka z Ditrichštejna z mnoha úhlů pohledu: jako církevního hodnostáře s citem pro pastoraci, jako milovníka umění s ochotou donátora, jako významného budovatele klášterů s připraveností pomoci v začátcích, jako architekta a zastánce nenásilné rekatolizace Moravy, jako politika a feudála s otevřeností k problémům poddaných. V neposlední řadě jej můžeme také vnímat jako charismatickou osobnost s mimořádným vlivem na významné postavy své doby, kterými byli např. papež Klement VIII. a habsburští císařové Rudolf II., Matyáš a Ferdinand II.
Expozice, na níž budou představeny autentické exponáty ze 17. století, bude doplněna také o sochu Madony z Klentnice, která pochází z Ditrichštejnova panství v Mikulově. Socha gotické Madony je v našich zemích ojedinělou ukázkou ranné gotiky z 13. století a bude veřejnosti po restaurátorském zásahu představena vůbec poprvé. Další exponáty budou odkazovat nejen na samotného Františka z Ditrichštejna, ale také na osobnosti jeho doby, které ho zásadně ovlivnili. Návštěvníci si tak budou moci připomenout sv. Josefa Kalasanského, sv. Filipa Neri, sv. Aloise z Gonzagy, sv. Jana Sarkandera, sv. Roberta Bellarmino či sv. Karla Boromejského.
