Dne 22. března 2013 v 18.00 hodin se koná v opatském chrámu sv. Petra a Pavla v Rajhradě slavnostní bohoslužbě ke 200. výročí povýšení rajhradského kláštera na samostatné opatství. Hlavním celebrantem bude R. D. Edmund Wagenhofer, OSB, emeritní salzburgský arciopat od Sv. Petra, mariborský převor a předseda Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha.
Benediktinský klášter v Rajhradě založil český kníže Břetislav I. Podle darovací listiny sepsané v Praze 18. října 1045 daroval břevnovskému klášteru benediktinů na památku poustevníka Vintíře klášter zbudovaný ke cti sv. Petra a Pavla ve zpustlé tvrzi v Rajhradě spolu s dostatečným obdarováním. Podle vůle zakladatele měl klášter podléhat břevnovskému opatství. Dne 26. listopadu 1048 byl pražským biskupem Šebířem za účasti knížete Břetislava I., jeho syna Spytihněva, břevnovského opata Menharda z Niederaltaichu a mnohých dalších vysvěcen nově postavený kostel sv. Petra a Pavla a do kláštera byli uvedeni mniši z mateřského opatství v Břevnově.
Rajhradský klášter se stal brzy po svém založení důležitým duchovním, kulturním i hospodářským centrem Moravy. V roce 1136 zde jednal olomoucký biskup Jindřich Zdík s údělnými knížaty moravskými, v roce 1311 zde potvrdili svoji smlouvu král Jan Lucemburský a rakouský vévoda Bedřich za přítomnosti královny Elišky Rejčky, mohučského arcibiskupa a opata kronikáře Petra ze Zbraslavi. V době husitských válek se stal klášter útočištěm uprchlým mnichům ze zničených klášterů. Klášter byl mnohokráte zničen vpádem nepřátelských vojsk a požáry. Nejvíce utrpěl ve 13., 16. a 17. století. V roce 1619 byl klášter zabrán protestanskými stavy. Po bitvě na Bílé hoře se mniši do kláštera vrátili a časem získali zpět i uloupené statky. Klášter byl poškozen i během napoleonských válek v roce 1805 a 1809. Od roku 1540 zasedali rajhradští probošti jako preláti v moravském zemském sněmu. Od roku 1686 dostal klášter právo volit si probošta ze tří kandidátů, které navrhoval břevnovský opat. Papež Inocenc XI. udělil 1. října 1687 rajhradským proboštům právo pontifikálií. V letech 1722-1739 za probošta Antonína Pirma (1709-1744) byl podle plánu architekta Jana Blažeje Santiniho postaven nový barokní kostel, který byl slavnostně vysvěcen 7. června 1739 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem Lichtenštejnem. Po výstavbě kostela byl až do 40. let 19. století po částech budován i nový klášter. Papež Benedikt XIV. udělil 29. března 1757 proboštům právo a výsadu svěcení při použití křižma ve vlastních kostelích a v cizích se souhlasem biskupa. Za vlády císaře Josefa II. nebyl klášter zrušen pro svou chudobu, celkový stav a zásluhy.
Od začátku 17. století se klášter snažil vymanit ze závislosti na břevnovském opatství. Tato snaha byla dovršena 22. března 1813, kdy byl klášter povýšen na opatství dekretem císaře Františka I. Posledním rajhradským proboštem byl Otmar Konrád (1764-1812). Prvním rajhradským opatem byl zvolen 18. května 1813 ostrovačický farář Augustin Koch. V čele samostatného kláštera zatím stálo osm opatů. Největší rozmach kláštera nastal v 18. a hlavně v 19. století. Řeholníci působili v okolí kláštera v duchovní správě, Rajhrad se stal mariánským poutním místem. Z rajhradského kláštera během staletí vzešla řada významných učenců, např. Bonaventura Piter, Řehoř Volný, Beda Dudík, Placid Mathon, Pavel Vychodil, Augustin Vrzal a další. Klášter měl vlastní tiskárnu, vydával řadu knih a časopisů (náboženských, odborných i řádových). Významná a cenná byla i klášterní knihovna, tehdy největší na Moravě, jež obsahovala zhruba 65 000 svazků. Rajhradské opatství náleželo v letech 1889-1930 do přísnější observance Rakouské kongregace sv. Josefa a od roku 1945 do Slovanské kongregace sv. Vojtěcha. Po násilném převzetí moci ve státě komunisty byl klášter 13. dubna 1950 zabrán, vykraden a postupně zdevastován vojskem. Opat Václav Pokorný (1947-1979) a někteří mniši byli internováni. Část kněží dožila v charitním domově pro kněze na Moravci a další v duchovní správě v různých diecézích. Od roku 1955 byla farnost Rajhrad spravována diecézními kněžími, kteří se postupně ujali i inkorporovaných farností Domašov, Ostrovačice a Syrovice.
V roce 1990 převzal benediktinský řád duchovní správu farnosti Rajhrad a zničené budovy kláštera. Bylo započato s postupnou benediktinské komunity, rajhradské farnosti i obnovou klášterního komplexu, která trvá dodnes.
