Letos
5. července si připomínáme 1145 let od příchodu slovanských věrozvěstů, sv. Cyrila a Metoděje, na Moravu (roku 863).Bratři ze Soluně (řec. Tessaloniké), apoštolové Slovanů, byli Řekové. Konstantin (řeholním jménem Cyril) žil v letech 827-869 (mezi jeho učitele patřil i pozdější konstantinopolský patriarcha Fotios) a Metoděj * asi 815-885. Pro svou misijní práci v tehdejší Velkomoravské říši, která započala v letech 863 na přání knížete Rostislava a byzantského císaře Michala III., vytvořili slovanskou abecedu (hlaholici). Jejich působení mělo sice podporu papeže Hadriána II., který slovanskou liturgii schváli bulou Gloria in excelsis Deo, mařili ho však misionáři a biskupové z Bavorska (ti též arcibiskupa Metoděje několik let věznili v Ellwangen), největším odpůrcem mu byl nitranský biskup latinského obřadu Wiching. Hadrián II. jmenoval Metoděje r. 869 arcibiskupem Moravy a Panonie. Kníže Svatopluk po Metodějově smrti 6. 4. 885 slovanskou liturgii zakázal a slovanský klérus ze země vyhnal. Slovanská liturgie se udržela ještě nejakou dobu v Čechách (sv. Prokop). Oba bratři byli r. 1980 prohlášeni papežem Janem Pavlem II. za patrony Evropy (spolu se sv. Benediktem). Křesťanské misii soluňských bratří předcházela na našem území iroskotská mise, která zde však nezanechala větších stop.
(Zdroj: iencyklopedie.cz)
