Biskupství brněnské

Pouť ke sv. Klementovi Maria Hofbauerovi do Tasovic

Ilustrace
24.5.2008
V sobotu 24. května v 17.00 hodin bude generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek slavit bohoslužbu v Tasovicích, rodišti sv. Klementa Maria Hofbauera.Tasovice: Do rodiště sv. Klementa Maria Hofbauera budou putovat také čeští i zahraniční pekaři a cukráři, kteří v obecním domě připraví také výstavu svých výrobků.

Poutní den 24.5. zahájí v 15.30 hodin krátké divadelní představení o životě sv. Klementa v sále místního kláštera redemptoristů, v 15.45 hodin bude možnost shlédnout film o práci redemptoristů a v 16.45 hodin vyjde od kostela sv. Klementa průvod do farního kostela, kde bude brněnský biskup Vojtěch Cikrle slavit poutní bohoslužbu.

Plakátek
Fotogalerie

Klement Maria Hofbauer (26.12. 1751 Tasovice - 15.3. 1820 Vídeň)
- řeholník, poustevník, kněz apoštol Varšavy a Vídně.

Jeho otec byl Čech - změnil si jméno Dvořák na Hofbauer - matka byla Němka. Klement chtěl být knězem, ale neměli peníze na studia, a proto se vyučil ve Znojmě pekařem. Nakonec přece jen s pomocí jednoho dobrodince vystudoval ve Vídni teologii a v Římě vstoupil do řádu redemptoristů. Po složení slibů a vysvěcení na kněze se pokoušel v josefínském Rakousku zavést svůj řád, ale na to nebylo v té době ani pomyšlení; nakonec mu bratrstvo svatého Bruna ve Varšavě přidělilo zpustlý kostel sv. Benna. Tam působil Hofbauer dvacet let.

Začátky byly těžké, chybělo téměř vše, a polský klérus a biskup sám mu v nejmenším nepomohli. Založil s velkými potížemi školu pro chudé, kde mohl brzy vyučovat tři sta padesát chlapců, a pro nadanější školu latinskou; zanedlouho k nim připojil dívčí školu. Chodil žebrat pro své malé svěřence, a jednoho dne zažil příhodu, která o něm říká vše. Když se na kohosi obrátil s prosbou, plivl mu ten člověk do obličeje. "To bylo pro mne," řekl na to Hofbauer. "Teď mi dejte také něco pro mé chudé děti." A ten muž, celý ohromený i zahanbený, mu beze slova vyplatil velkou částku. Často přiváděl ze svých pochůzek po městě děti bez rodičů, jak je sebral na ulici, a sám je čistil od špíny i hmyzu. Začas se malý kostel sv. Benna stával stále víc náboženským střediskem nejen pro německé katolíky, ale pro celé město. Zavedl tam "nepřetržité misie"; v neděli a ve svátek začínaly bohoslužby už v pět hodin ráno, zpovídalo se, kázalo, a kde bylo třeba, nasadil "laické apoštoly".

Když byl jmenován generálním vikářem řádu pro země na sever od Alp s posláním zakládat pobočky, kláštery, jezdil do Německa, Švýcar i Francie; zpočátku měl na několika místech úspěch, ale nakonec nové pobočky ztroskotaly. Nové neštěstí: Napoleon zrušil 1808 klášter sv. Benna a řeholníci byli pod vojenskou stráží dopraveni do pevnosti Küstrin a teprve po čtyřech týdnech mohli odejít do svých zemí. Většinu z nich Hofbauer už nikdy nespatřil. Vydal se s dvěma druhy do Vídně s úmyslem cestovat dál do Švýcar nebo Kanady, ale nakonec tam zůstal až do smrti. Měl sice jen skrovné místo zpovědníka uršulinek a správce kůru, ale vídeňská léta byla v jeho životě nejvýznamnější. Působil především ve zpovědnici a na kazatelně, byl duchovním správcem nejen sester, ale zakrátko i nesčetných obyvatel hlavního města. Nebyl rozený řečník, jeho slovní výraz byl dosti drsný, a přesto se před kazatelnou tísnili lidé prostí i vzdělaní; nalézali v jeho slovech to, co u osvícenských farářů marně hledali. Cítili v jeho slovech pevnou víru: "Nemohu pochopit, jak může být člověk bez víry," říkával. Prostý kněz se stal středem kruhu významných umělců, spisovatelů, učenců; a přitom stejně myslil na své chudé, nemocné, za nimiž chodil do domů. Kdo ho viděl v jeho nuzném vídeňském příbytku, neřekl by, že je zván s úctou mezi šlechtu, že je poradcem nunciů a bavorského korunního prince Ludvíka; měl nepřímo vliv na jednání vídeňského kongresu.

V posledních letech svého života byl k cizím lidem nápadně zdrženlivý; měl k tomu důvod, nejeden z nich se vykuklil jako agent státní policie. Ukázalo se brzy, že je stále hlídán, občas mu zakázali kázat, a dokonce ho nutili, aby podepsal vypovězení ze země. Ujal se ho naštěstí císař František, a chtěje starému muži vynahradit policejní křivdy, splnil mu jeho nejvroucnější sen: podepsal roku 1830 dekret o připuštění redemptoristů do Rakouska. Jejich příchodu se však už "apoštol Varšavy a Vídně" nedočkal. Je pochován v kostele Panny Marie Na nábřeží ve Vídni.

Pamětní deska. K.M. Hofbauera se nachází ve foyer znojemské radnice na Obrokové ulici pouze dočasně. Připomíná 250. výročí narození sv. Klementa Marii Hofbauera.
(zdroj: internet)

Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality