Vranov u Brna: „Svatý František z Pauly byl nazýván světcem ohně, lásky a zázraků,“ říká P. Pavel Havlát, dnešní představený vranovské komunity řeholníků. „Současníci říkali, že byl „člověkem přísného života, plně oddaný rozjímání. Své duchovní poselství předal ve spiritualitě „postního způsobu života“. Proto jeho bratři až dodnes skládají čtvrtý slib trvalého postního způsobu života. Přestože byl sv. František poustevníkem, mužem modlitby a odříkavého života v ústraní, měl velký vliv na dobový život. Posledních dvacet let života prožil na francouzském královském dvoře. Jeho řád se velmi rozrůstal a ještě za života sv. Františka přišli jeho bratři na naše území“.
Poutní kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna patří k nejvýznamnějším místům brněnské diecéze. Jeho historie sahá až do 13. století a jako místo ke ztišení je i dnes vyhledávaným cílem tisíců poutníků. Místní vranovskou farnost svěřil 30.8.1992 brněnský biskup Vojtěch Cikrle do správy Řádu paulánů, kteří se sem tehdy na jeho pozvání téměř po 208 letech vrátili.
Jaká je stručná historie paulánů ve Vranově?
Vranovští pauláni vzpomínají: „Vranovský konvent Narození Panny Marie založil v září roku 1633 kníže Maxmilián z Liechtensteinu, spolu se svou manželkou Kateřinou Černohorskou z Boskovic a postoupil jej spolu s několika obcemi paulánskému provinciálovi P. Antonínu Pillotovi. Pauláni tento šlechetný dar přijali 27. května 1635 a nový dům zapsali do česko-německé provincie řádu. Záhy na to přivedl na Vranov P. František Richard několik francouzských bratří paulánů z provincie hrabství burgundského. Roku 1638 požádal kníže Maxmilián provinciální kapitulu, aby Vranov dostal právo mít vlastního představeného. K tomu došlo na svátek sv. Václava roku 1640 a dvacet vranovských řeholníků zvolilo prvního vranovského korektora. Za dlouhá léta působení vranovské paulánské komunity, největší v celé česko-německé řádové provincii, se v této hodnosti až do osudného 12. října 1784, kdy byl konvent císařem Josefem II. zrušen, vystřídalo 144 řeholníků, vesměs mužů vysokých náboženských, mravních, vědeckých a obecně kulturních kvalit.“
Dnešní představený – korektor, P. Havlát, dodává: „Pauláni přišli s rozhodnutím nabídnout české církvi svou spiritualitu, a svědectvím života i horlivým apoštolátem zvěstovat lidem „evangelium pokání“. Znovu se zabydleli v klášteře, převzali mariánské poutní místo i farnost a aby mohli sloužit co největšímu počtu lidí, začali budovat Duchovní centrum sv. Františka z Pauly. Naším přáním je, aby se nově vzniklé Duchovní centrum stalo domem přijetí, domem otevřených dveří pro všechny, kteří cítí potřebu ztišit se, zastavit se a načerpat novou sílu k životu“.
