Ordo virginum (stav panen) patří vedle poustevníků, poustevnic a vdov k nejstarším způsobům Bohu zasvěceného života, které byly v církvi praktikovány už v době apoštolů. Panny, které zasvěcoval místní biskup, žily dál ve svých rodinách, věnovaly se modlitbě, postu a službě potřebným. Brzy se začali poustevníci či panny sdružovat do komunit, z nichž se postupem času utvářely první řeholní řády. Po roce 1000 se už panenské zasvěcení udělovalo ženám žijícím ve světě jen ojediněle a udělovalo se jen řeholnicím některých řádů (např. kartuziánkám).
2. vatikánský koncil v roce 1963 rozhodl, aby starobylý obřad panenského zasvěcení, který "patří k nejvzácnějším liturgickým pokladům", byl upraven pro dnešní dobu. Nový obřad byl vyhlášen vatikánskou Kongregací pro bohoslužbu a svátosti 31.5.1970. Stav zasvěcených panen je zakotven v Kodexu kanonického práva, kán. 604.
V České republice přijalo po roce 1990 zasvěcení k tomuto způsobu života dvacet čtyři žen. Své zasvěcení žijí většinou uprostřed ostatních lidí ve svém občanském zaměstnání. Jejich hlavním posláním je modlitba, zvláště modlitba za diecézi, ve které žijí, a služba podle povolání a darů každé z nich. Zasvěcené panny žijí také ve většině evropských států, v Severní i Jižní Americe, na Novém Zélandu i ve východní Asii.
Bližší informace je možné najít na internetové adrese http://www.volny.cz/organo/ov.
