Biskupství brněnské

Publikace „Panna Maria svatotomská, ochránkyně Brna“

Ilustrace
Biskupství brněnské v těchto dnech vydává další z řady tématických publikací, tentokrát s názvem „Panna Maria Svatotomská, ochránkyně Brna“, jejímž autorem je Ludvík Kolek, nositel Řádu sv. Cyrila a Metoděje za svůj celoživotní přínos pro katolickou církev v České republice a za dílo v oblasti sakrální tvorby a architektury. Brno: Historie obrazu Panny Marie svatotomské, uznávané ochránkyni jihomoravské metropole, se začíná odvíjet již v době Karla IV. Brožuru, která stručně zpracovává dějiny obrazu na pozadí historických událostí Brna, je možné objednat na adrese Biskupství brněnské, Petrov 8, 601 43 Brno, e-mail: brno@biskupstvi.cz (8 stran, cena 25,- Kč)

Ludvík Kolek na jiném místě krátce připomíná: „Ikona, kterou Karel IV. daroval roku 1356 kostelu Zvěstování P. Marii (dnes sv. Tomáše na Moravském náměstí v Brně) je jeden z několika typů madon křesťanského Východu, který je nazýván „Hodegetrie“ a znamená „průvodkyně na cestě životem“. A svatotomská ikona se skutečně průvodkyní stala na mnohá staletí nejen pro město Brno, ale i pro celou Moravu. Tak si vysloužila titul Gemma Moraviae, to je Drahokam či Perla Moravy.

Klášter sv. Tomáše s mariánskou svatyní byl totiž mimo městské hradby. Jako bašta, nepříliš dobře chráněná, byl nejcitlivějším místem obrany města, takže býval terčem prvních útoků.

A tak kaple,v níž se uchovával obraz zůstávala po takových událostech v troskách, ale z trosek zase znovu povstávala. Zde se rozhodovalo často nejen o osudu města, ale i celé Moravy. V samém centru událostí byla kaple v časech husitských bouří, třicetileté války a později svědkem války pruské a sedmileté. Během historie se tak toto místo stalo nejvýznamnějším poutním místem Moravy, srovnatelným s polskou Čenstochovou. Řada moravských měst se P. Marii svatotomské zasvětila. K její poctě byly stavěny mariánské sloupy budované z vděčnosti za ochranu před morovými epidemiemi, zvláště v letech 1678-9 a 1713.

Stala se proslulým útočištěm mariánských ctitelů v nejrůznějších životních nesnázích a pro mimořádná vyslyšení začala být titulována také jako Thaumaturga – Divotvůrkyně. Stěny kaple byly obloženy děkovnými tabulkami a z vděčnosti za vyslyšené modlitby bylo zhotoveno bezpočtu kopií obrazu pro potřebu kostelů, ale i pro úctu soukromou. Alespoň jeden příklad vyslyšení:

V archivu města se uchovává protokol vystavený radou města Brna ze dne 16. srpna 1654 o „chirurgickém“ divu, kterým zasáhla P. Maria do života Marie Anny Pisencové z Celovce. Narodila se totiž s rukou přirostlou po celé délce k tělu. Jako sirotek se živila žebrotou na poutních místech a jako dospívající prosila v kapli P. Marie svatotomské o pomoc. Přísahou pak potvrdila, že měla při modlitbě pocit, že jí někdo jakoby usekl invalidní ruku. Když procitla z mdloby, poznala, že ruka je od těla uvolněna a je zdravá. Díky městské komisi, která nebyla ochotna věřit báchorkám, se shromáždilo množství svědků, kteří pravdivost výpovědi potvrdili řadou podpisů.

P. Marii svatotomské ovšem náleží ještě jeden titul: „Palladium města Brna“, což znamená „zaručující trvání města“. Vždyť se její přímluva za ochranu Brna stala nejznámější po celé Evropě při intervenci švédské armády v roce 1645. Její velitel Torstensson neměl soupeře sobě rovného. Táhl od vítězství k vítězství. Ale jen k Brnu. Zde se totiž střetl – jak sám říkal – s „černou Marií“ a s hrstkou jejích ctitelů v čele s charismatickou osobností P. Martina Středy, kteří se rozhodli k obraně města. A Leonard Torstensson věděl, že na jejich straně je P. Maria. Vždyť právě proto stanovil – po marném tříměsíčním obléhání – rozhodující útok na den slavnosti Nanebevzetí P. Marie 15. srpna. A právě tohoto dne byl poražen.

Bilance obléhání byla neuvěřitelná. Raduit de Souches, velitel obrany města měl k dispozici 426 vojáků a tisíc civilistů. Z nich padlo 250. Proti nim útočilo 28 tisíc profesionálů a padlo jich 8 tisíc! Torstensson, potom co odtáhl, abdikoval.

A tak není divu, že mariánští ctitelé léta usilovali o korunovaci obrazu, což byl dobový právní proces v Římě, který končil korunovační slavností, když se potvrdilo, že mariánská úcta na příslušném místě je nejvýš oprávněná. Korunovace v roce 1736 byla slavností století.

Josefínské reformy bohužel zrušily mnoho klášterů a mezi nimi také v roce 1773 klášter sv. Tomáše. Poutě byly zakázány a řeholníci dosáhli výjimky, že mohou přenést ikonu P. Marie do kostela na Starém Brně.Úcta k P. Marii svatotomské se už nikdy neobnovila v původní slávě. Není to úkol pro nás?“

Facebook profil Biskupství brněnského

Banner - projekty spolufinancované z EU

Přehledy bohoslužeb v brněnské diecézi
Stálá zpovědní služba v Brně
Duchovní služba v nemocnicích
Puls
Výroční zprávy
Odběr RSS - Aktuality